Třípodlažní dům, příklad „domu v kubusu“, je postaven na půdorysu 10,7x9,5 m s využitím svažitého pozemku. V nejnižším podlaží se nachází zázemí domu a malý byt domovníka. Z nevelké haly za vstupními dveřmi vede přímé jednoramenné schodiště v ose domu do druhého obytného podlaží. Z malé symetrické haly se vstupuje do kuchyně, jídelny a obytné haly, jejichž propojení dovoluje průhledy napříč celým domem, čímž se prostor interiéru opticky zvětšuje. Uprostřed třetího podlaží se nachází rovněž malá hala se čtyřmi dveřmi do ložnic a pátými do koupelny. Z pokoje pána stoupá pak poslední rameno schodiště do malé krychlové půdy s východem na střechu. Styl architekta Jana Víška (1890 - 1966) se od počátku vyznačoval úsporností, střízlivostí až asketičností v souladu s autorovou zásadou, že „modernost vyjádřena je v dokonalých inženýrských stavbách jasností, čistotou, účelností, úměrností a přesvědčivou konstruktivní samozřejmostí. Nová architektura domů musí vyrůstat ze stejných předpokladů a mít tedy stejné formální vlastnosti jako dobré objekty inženýrské.“ Citovaný program z roku 1925 a jeho důsledné naplňování zajistily Víškovi vůdčí postavení mezi brněnskými představiteli racionálního funkcionalismu. Za krajním minimalismem Kudelova domu lze postřehnout pro Víška charakteristickou klasicizující tendenci, a to v latentním geometrickém řádu fasád a ve skrytých osách dispoziční skladby. Stavebník domu Josef Kudela (1886 - 1942) působil jako profesor latiny a řečtiny na Prvním slovanském gymnáziu v Brně, od roku 1937 jako jeho ředitel. Vedle pedagogické a odborné činnosti se všestranně společensky angažoval. Odboj proti nacistickým okupantům zaplatil v Osvětimi životem. /J. S.