Zásluhou píseckého majitele realit Václava Šlechty zanechal po sobě počátkem 30. let v bezprostřední blízkosti Písku funkcionalistickou vilu jeden z nejvýznamnějších architektů meziválečného období u nás, Eugen Linhart. Šlechta pro svou vilu vyhledal místo na území tehdy samostatné osady Hradiště. Architekt vilu pojal jako velmi jednoduchý kvadratický objem s plochou střechou. Výsledný hranol však pročlenil, a to tak, že k východu z něho vybíhá mělký rizalit, vyznačující umístění schodišťové haly, zatímco na odvrácené západní straně ustupovala část fasády dozadu. Hladké fasády prolamují obdélná okna různých tvarů. Prostý, téměř minimalistický zjev stavby architekt oživoval nejjednoduššími prostředky: kulatými stínidly lamp, mísou na květiny, treláží, pergolou na boku vily, okapovou rourou. Tato poetizace obyčejných věcí patřila v raných 20. letech k nejvýraznějším rysům tvorby takzvané Puristické čtyřky a ve Šlechtově vile se k ní Linhart vrací na stylové základně funkcionalismu. Je však zjevné, že si tu počíná velmi skromně a dům proto nelze zařadit mezi jeho špičková díla. V píseckém prostředí nicméně stavba zaujímá přední místo. Nejdůležitějším prostorem vily se stala obytná schodišťová hala v jejím severním traktu. Na východě se prostor haly rozšiřoval o skleněný hranol zimní zahrady. Do haly se vstupovalo z předsíně, ze které bychom též mohli vejít do kuchyně a z ní zase do většího pokoje na jižní straně domu. V prvním patře, do nějž vedly schody z obytné haly, bychom našli koupelnu, ložnici, znovu kuchyň a velký obývací pokoj s jídelním koutem. Tato dispozice se nicméně v roce 1937 změnila, když písecký stavitel Václav Bartuška dům rozšířil o nový trakt.