Planá nad Lužnicí se stala oblíbeným letoviskem už za první republiky. V letech 1999-2006 si tu pak postavil vilu jihočeský podnikatel ing. František Hnojna. Vila stojí na okraji lesa, kdysi upraveného v lesopark. Z její formy můžeme vyčíst zálibu jejího autora Vlada Miluniče v architektuře amerických tvůrců Franka Lloyda Wrighta, Herba Greeneho, Bruceho Goffa a Franka Gehryho. Milunič vilu koncipoval jako skrumáž rozmanitých tvarů, přizpůsobenou svažitému terénu. Složitou formu půdorysu bychom mohli porovnávat s americkou organickou a do jisté míry i dekonstruktivistickou architekturou. Koncepce domu se tak staví do opozice proti převažujícímu „přísnému“ směru v současné české architektonické tvorbě, jejíž nejkvalitnější vrstva se kloní spíše k minimalismu a neofunkcionalismu. Tvar mohutné střechy Hnojnova domu vychází z její konstrukce. Nad okny domu, v místech přesahu, architekt jako krytinu použil drátosklo a titanzinek. V interiéru je konstrukce krovu přiznaná. Stěny domu se otvírají velkými prosklenými plochami, interiér se tak propojuje s přírodou. Stavba má cihlové zdi s barevným dřevěným obkladem, natřeným střídavě bílou a šedou barvou. Nejvyšší část domu – stavebníkova věžovitá „trucovna“ - a garáž mají odstín karmínově červený. Přízemí domu hostí velký obývací pokoj, kuchyň, dvojici ložnic, koupelen a pracoven, jakož i garsoniéru pro sestru majitele. Ve čtyřech pokojích prvního patra mají bydlet vnoučata. Obě ložnice v přízemí architekt kovovým schodištěm propojil se zahradou. Z pokojů v prvním patře i z „trucovny“ se vstupuje na samostatné terasy.