Objednavatelem vily „Vlasta“, vzniklé dostavbou staršího domu v letech 1902-1903 podle projektu zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, se stal majitel velké pekárny na Arbesově náměstí v Praze-Smíchově Vendelín Mácha, mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu. Vedle spisovatele Jiráska, vynálezce Křižíka, cestovatele Kořenského nebo architekta Roštlapila bychom v této společnosti našli tři příznivce mladého Jana Kotěry, který v roce 1898 získal profesuru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, advokáta Leopolda Katze, divadelního režiséra Jaroslava Kvapila a historika umění Karla B. Mádla, který v časopisu Volné směry v roce 1899 Kotěru uvítal jako spasitele české architektury. Vykladači Kotěrova díla, počínaje Mádlem, se shodli v názoru, že právě Máchova vila v Bechyni představuje Kotěrovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou. Vliv Angličanů se tu projevil v malebnosti spojení mezi starou a novou částí domu, v zaobleném rizalitu, který vrcholí hrázděným štítem, v motivu arkýře pro někdejší jídelnu, jemuž se v Anglii říká „bay window“, i v motivu vysokého komína pro krb. O vymoženostech anglického bydlení měl však především promlouvat interiér Máchovy vily, dodneška jen troskovitě zachovaný. Můžeme hádat, že Mácha chtěl ve svém sídle hostit členy své stolní společnosti a rozmlouvat s nimi o svých intelektuálních zájmech, v první řadě o svém knihomilství. Takovým schůzkám měla sloužit především veliká knihovna v přízemí Kotěrovy přístavby: rozlehlý, pilíři členěný prostor se štukovými kazetami na stropě a s krbem ve výklenku. Zachované architektonické detaily vnitřku se podobají nejranějším Kotěrovým stavbám, spodním interiérům Peterkova domu na Václavském náměstí v Praze (1899-1900) a vile inspektora Františka Trmala v Praze-Strašnicích (1902-1903).