Půdorys domu sleduje protáhlou obdélnou parcelu orientovanou ve směru sever – jih. Dostatečná vzdálenost objektu od severní komunikace umožnila situovat při vstupu na pozemek samostatně stojící garáž. Hmotu stavby tvoří dvoupodlažní hranol s pultovou střechou v podélném směru, k němuž se na západě připojuje jednopodlažní nepodsklepená část lichoběžníkového tvaru. Za severním vstupem do domu následuje zádveří a za ním hala se schodištěm do patra. Z haly je přístupná kuchyně, jídelna a obývací pokoj s koutovým krbem, zapuštěný o čtyři schody níže než je vstupní úroveň domu a oknem propojený s kuchyní. Z pokoje je přístupná venkovní terasa. Severní část dispozice zaujímá hostinský pokoj se samostatným sociálním zázemím, spíž a prostor pro domácí práce. Patro vyplňuje ložnice rodičů, z níž je přístupná menší terasa s dřevěným roštem na střeše obývacího pokoje. Zbývající prostor je vyhrazen dvěma dětským pokojům, které mají tak jako rodičovská ložnice samostatnou koupelnu a WC. Dům v Bystrci představuje jeden z příkladů, jak lze tvořivě navazovat na dědictví brněnské meziválečné architektury, zejména na její racionální proud, jak jej prezentovala díla Jana Víška a židovských architektů. Tak jako psal Víšek o „jasnosti, čistotě, účelnosti, úměrnosti a přesvědčivé konstruktivní samozřejmosti“ moderních staveb, tak Tomáš Rusín v souvislosti s realizací jiného rodinného domu poznamenal, že „se našel moderně myslící investor, který dokázal uvažovat v pojmech blízkých architektům. Celý svůj život minulý i budoucí dokázal abstrahovat, uchovat a rozvíjet v pokorném a uměřeném prostoru“. /J. S.