Volně stojící přízemní vila pro sběratele umění v ulici U Parku je založena na obdélném půdorysu, z něhož v jihovýchodním nároží vystupuje pravoúhlá podélná místnost – obrazová galerie. Podle vzpomínek pamětníků dominoval prostoru galerie portrét členů rodiny stavebníka, pod nímž byly umístěny subtilní nábytkové kusy – čtyři nízká křesílka se stolkem. V celém jinak volném prostoru byla rozvěšena s citem a poučeností vybraná kolekce obrazů, grafik a akvarelů. Hlavní obytný prostor domu členily na jednotlivé funkční sektory pouze nábytkové kusy. Jídelní část byla s kuchyní „propojena“ oboustranným příborníkem s podávacím okénkem pro servírování jídel. Dům byl prvním realizovaným objektem Josefa Poláška (1899-1946) pro soukromého investora, který projektoval po návratu ze studijní cesty do Holandska, kde se inspiroval vlastním domem architekta Wegerifa poblíž Haagu. Stavebník Metoděj Souček, občanským povoláním učitel hudby (sám hrál na violoncello), byl spolumajitelem firmy Josef Souček a synové, strojírny v Kyjově. Znal se a udržoval přátelské a sběratelské kontakty s mnohými, zejména regionálními umělci, jejichž díla získával do své privátní kolekce. Původní architektův záměr, především pak jemné nuance výrazu stavby odkazující k jisté asynchronizaci vůči „hlavnímu proudu“ soudobé české tvorby, však už dnes nelze na samotné vile vysledovat. Rekonstrukce a přístavba domu z let 1969–1971 změnila exteriér a promítla se také do dispozice a využití jednotlivých místností interiéru. /K. L. – J. Ch.