Rodinným domem, s ateliérem firmy Dekorativní malířství, Jan Daněk, se architekt Bedřich Rozehnal (1902-1984), rodák z Třebětína u Letovic, přihlásil k Le Corbusierově puristické estetice. K inspiračnímu zdroji odkazují zejména pásová okna a střešní terasa osázená zelení, z níž se otevírají pohledy na město s dominujícím panoramatem zámeckého vrchu. Stavebník domu Jan Daněk (1894-1961) byl činný jako malíř, restaurátor, režisér činohry a scénograf. Podílel se na obnově či výzdobě interiérů kostelů ve Zlíně, Starém Svojanově, Hrabyni, Bílém Újezdu a v řadě dalších míst. Přízemí domu zaujímaly provozní, kancelářské a skladové prostory. První a druhé patro bylo určeno rodině stavebníka. Nejvelkoryseji architekt vymezil v prvním patře plochu hlavní obytné prostory, dělené na jednotlivé sektory jen skladbou nábytkových prvků omezených na nejnutnější počet a přiblížil se tak dnešní koncepci minimalistického pojetí interiérů. Dům prošel do dnešních dnů některými dílčími zásahy – změna nautického tvaru dvou oken zahradního průčelí, zastřešení balkonu, v uličním průčelí soklový novotvar z keramických obkladů, nevhodné obložení nosných sloupů umělým kamenem. Nejradikálnějším zásahem do původního stavu objektu bylo prolomení fasády garážovými vraty s ventilačním křídlem. Došlo rovněž k reorganizaci původního uspořádání interiérů, a to nejen s ohledem na ukončení provozování malířské živnosti stavebníka, ale také pod vlivem nových názorů a potřeb současných uživatelů. /J. Ch.