V roce 1901 zakoupili Josef Forberich a Emil Peters pozemek naproti vyhlášené restauraci Bellevue. O rok později zde Forberich vybudoval vilu nazvanou Bismarck. V jejím architektonickém výrazu se již zřetelně formoval Forberichův charakteristický rukopis pracující s pozdně historizujícím tvaroslovím i četnými germánskými konotacemi. Nepřehlédnutelnou dominantou celého objektu se stala hranolová věž v jižním průčelí. Její výrazná disproporce vůči hmotě vily vycházela z druhotné funkce vyhlídky. V západním průčelí se po stranách rizalitu nacházejí dvě štukové pásky s runovými nápisy (Řemeslo a Umění). Ohlas středověké architektury umocňovaly volně rozmístěné bosy, cimbuří obou věží či štukové erbovní štíty. S historizujícími architektonickými prvky však stavitel zacházel volně bez opory v základní historizující osnově. V konečném důsledku zůstávala průčelí vily prakticky oproštěna od historického tvarosloví. Z hlediska dispozice se ústředním prostorem obytných pater stala hala, z níž se vstupovalo do jednotlivých pokojů. V roce 1928 vilu zakoupili manželé Leonard a Ida Danzerovi a přejmenovali ji na St. Leonard (od roku 1938 opět Bismarck). Po druhé světové válce byla budova znárodněna a přeměněna na zotavovnu ROH zvanou Morava. V roce 1968 proběhla její celková rekonstrukce. Dnes je vila opuštěna a její stav je značně neutěšený. Majitel i autor vily Josef Forberich náležel k předním mariánskolázeňským stavitelům. Projektuje zde řadu budov v pozdně historickém slohu. K jeho nejvýznamnějším dílům náleží monumentální novorománský kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi (1908–1911). /ZČ