Dvoupatrový podsklepený dům s železobetonovými stropy navrhl architekt Karel Horák na mírně obdélném půdoryse v kubických objemech se zaobleným nárožím směřujícím do zahrady. Dům vznikl evidentně podle funkcionalistických vzorů, vyniká plochou střechou s terasou, hladkými fasádami a prolomenými pásovými okny. Jeho dispoziční členění vychází z tehdejších zvyklostí oddělit provozní prostory od obytných v jednotlivých patrech. Do suterénu se tak dostaly skladové a ostatní pracovní prostory společně s garáží s vjezdem, který je krytý před nepřízní počasí. Přízemí domu zpřístupnil autor nástupem po osmi schodech částečně zakrytých markýzou. Zde dominuje vstupní hala a dvouramenné křivočaré schodiště vedoucí do prvního patra. Na vstupní halu pak logicky navazuje obývací pokoj, jídelna a kuchyň. V patře, na rozdíl od společenských prostor přízemí, jsou intimní prostory ložnice s lodžií, pokoj se zaobleným rohem s okny a standardně vybavená, leč komfortní lázeň. Terasa ve stylu sluneční lázně na ploché střeše je rozdělena na část krytou se dvěma stěnami a otevřenou jihozápadním směrem a část plně otevřenou s pergolou. Kromě samotného projektu stavební části vily byl autor požádán majiteli o návrh vnitřního zařízení. Vyniklo i kvalitní vypracování technických detailů, především vnitřní omítky jsou broušené, a majitelé získali také zajímavé řešení vytápění od firmy Kaloria prostřednictvím litinových radiátorů s jedním kotlem umístěným v kuchyni. Stavba domu byla zahájena 20. srpna 1935 a dokončena 1. září 1936. Trvala tak v té době zcela standardních dvanáct měsíců. O výstavbě domu uveřejnil týdeník Kraj Královéhradecký 31. října 1936 článek s fotografií dokončené stavby: „Správně chápaná moderní architektura nemá za účel, jak se mylně většina domnívá, násilně vtěsnat obsah do bednovitých forem bez hlubšího vztahu k uspořádání vnitřnímu, funkcím jednotlivých místností, moderním konstrukcím a novodobým materiálům, nýbrž vyhovět stoprocentně požadavkům dnešního soukromého života právě tak rozdílného od života minulých desetiletí. Účelnost bydlení, plné využití všech obstavených ploch, hygiena, maximální prosvětlení všech místností, menší rozměry místností vzhledem k snadnějšímu temperování jsou vesměs hlavními a vedoucími zákony v moderní architektuře, které se nutně musí projevit i v exterierech a musí býti jejich odrazem...“  /JF