V povědomí mnoha lidí přežívá dobrušská vila jako vila továrníka Klausnera. Vendelín Klausner, syn papírníka a od šesti let sirotek, který se vlastní pílí vypracoval, však v této vile jen dožíval, nebyl jejím stavebníkem. Tím byl jeho syn Bohumil, který ovšem otce v jeho podnikání nenásledoval. Jeho osud určovala touha po vědomostech. Získal odborné vzdělání v oboru elektro a strojírenství, poté se věnoval studiu chemie, které ukončil v Heidelbergu. Studoval s polovičním souhlasem svého otce a tím i poloviční apanáží na studium a pobyt. Aby se finančně zajistil, učil na školách, které navštěvoval, a také využíval pomoci od německého barvírenského koncernu IG. Ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na vedoucího laboratoře pro voltmetry. Po návratu domů pracoval u firmy Baťa ve Zlíně při zřizování barvírny a úpravny širokého zboží a punčoch. V době, kdy začal Bohumil Klausner a jeho žena Ludmila stavět svoji vlastní vilu, bydleli v Dobrušce v tzv. Rýdlově domě. Roku 1943 však byli nuceni dům uvolnit a přestěhovat se do své ještě nedostavěné vily. Pro nedostatek přidělovaných poukazů na stavební hmoty probíhaly dokončovací práce pomalu. V roce 1948 byla jejich vila předmětem vyvlastnění, k němuž nakonec nedošlo. Následovaly však roky nucených nájemníků a velkého úsilí o udržení domu ve vlastnictví. Uspořádání interiéru i exteriéru odráží rozhled a značnou dávku modernosti stavebníků. Vstup do objektu z ulice je po schodišti na venkovní, půdorysně kruhovitou terasu zapuštěnou do vyvýšeného obytného přízemí. Dominantními prvky vstupního průčelí jsou velké kruhové okno nad vstupní terasou a na protilehlém nároží zalomené pásové okno. Pro pohled ze zahrady je charakteristické terasové uspořádání podkroví a vyvýšeného přízemí, přičemž široké schodiště vytváří spojnici mezi domem a zahradou. Terasu podpírá dvojice sloupů. První rekonstrukci domu zpracoval v letech 1984–1985 architekt Jan Bahník. Podstatně zasáhl do úpravy vstupní terasy, odstranil vestavěné betonové květináče se zábradlím a posunul venkovní schodiště proti hlavnímu vstupu do domu. Druhá rekonstrukce, podle návrhu architekta Miroslava Kadečky z Hradce Králové, se uskutečnila v letech 2000–2001. Došlo při ní ke kompletní materiálové obměně vnějšího pláště vily a k částečnému přizpůsobení vnitřní dispozice novým potřebám majitele. I přesto si vila, která zůstává i nadále ve vlastnictví rodiny Klausnerových, zachovala svůj původní ráz a funkci.  /RR