Vila byla postavena jako letní, což se odráží nejen v začlenění vily do krajiny, ale i v její dispozici. Je situována v centru původně poměrně rozlehlé zahrady na vyvýšeném slunném místě nad městem, v okrajové vilové čtvrti na Rezku. Tvoří ji hranol (kvádr o poměru stran 2:1:1), jejž na jižní a zčásti i východní a západní stěně obíhá kamenná terasa, na východě před vstupem oživená otevřeným železobetonovým skeletem. Mimo terasu se skeletem přiléhají k základnímu tělesu stavby na východě pouze malé zádveří a na západě balkon. Přibližně jedna třetina vnitřního prostoru severní části kvádru je výškově rozdělena na polovinu, zbývající téměř dvě třetiny tvoří dvoupodlažní obývací hala sahající přes celou výškovou úroveň vnitřního prostoru. Hlavní vstup do domu je přes zádveří na východní straně, do jehož prostoru je začleněna i toaleta. Ze vstupního prostoru se vchází do obytné haly, oba tyto prostory od sebe odděluje prosklená stěna. Kromě vstupu do hlavní haly se ze zádveří vstupuje také do kuchyně v severovýchodní části domu. Kuchyň je propojená s jídelnou v severozápadní části budovy, ovšem pouze malým obslužným okénkem. Obytný prostor je tak velmi prakticky oddělen od ,,nečistého“ provozu. V centru obytné haly je umístěno těleso s otevřeným krbem, v jihovýchodním koutě zalomené schodiště do patra. V patře se nachází ložnice s oddělenou lázní, oblékárnou a šatnou. Ložnici je předsazena galerie se vstupem na balkon, podle původních plánů určená jako prostor pro snídani. Převažující část západní stěny obytné haly je prosklená, což nepochybně umožňovalo pozdně odpolední relaxaci. Četná prosklení opticky zvětšují vnitřní prostor a zajišťují dostatečné proslunění celého objektu. Na stavbě se uplatňuje řada zajímavých detailů jako otočné olivy klik oken i dveří na elipsových podložkách – zhotovené z bílé mosazi, zavěšené lustry s matovým bílým sklem či vhodně zakomponované mříže, které sem však byly osazeny až při úpravách domu v roce 1943. Samotná stavba je zdánlivě jednoduchým, ovšem velmi působivým řešením a la Le Corbusier. Navrhl ji tehdy ještě ne zcela známý Josef Grus, který se později stal autorem řady rodinných funkcionalistických domů. Jedna z prvních prací jeho samostatné tvorby zůstala dodnes zachována ve své původní neporušené podobě, včetně všech detailů.  /MB