Dcera známé spisovatelky Boženy Němcové, Theodora Wilhelma Rozálie, familiárně zvaná Dora či Bohdanka (odtud i často užívaný název vily) v Jičíně učila na dívčí obecné škole. Protože její zálibou byla práce na zahradě a stavba domu se stala celoživotním snem, koupila v roce 1894 pohledávku na rozlehlý pozemek (1,70 ha) na okraji města. Tuto část Jičína, nalézající se severně od Starého města a zvanou Holínské předměstí, tvořila původně nesouvislá nízká zástavba, která byla od poloviny 19. století nahrazována novou výstavbou řadových měšťanských domů a vil. Do první světové války přibylo v Jičíně více než sto nových domů a po pozemcích obrovsky stoupla poptávka. A tak Theodora Němcová v roce 1908 velice výhodně prodala šest částí své role jako stavební parcely a získala tím prostředky na splátku pozemku a stavbu své vily. Architekta Dušana Jurkoviče oslovila se zakázkou zřejmě proto, že se jí zalíbily jeho stavby v Luhačovicích, kde se několikrát léčila. Dům Theodory Němcové je koncipován ve zcela osobitém Jurkovičově stylu vycházejícím z motivů evropské secese, lidové architektury a forem tradiční anglické architektury. Fasády, jež měly původně cihlově červenou barvu, jsou nad masivním kamenným soklem završeny barokní mansardovou střechou s vysokým krovem. Dům je přízemní, částečně podsklepený, s obydleným podkrovím. Obývací pokoj zaujímá největší část přízemí a je v jihovýchodním nároží rozšířen o zimní zahradu. Nástup na schodiště do podkroví pokoji propůjčoval charakter haly. Prostor pod schodištěm byl využit pro umístění obsáhlé knihovny. Ložnice s pokojem, koupelnou a dvěma předsíněmi byly umístěny – stejně jako i v jiných případech anglické dispozice – v patře, v tomto případě v podkroví. Stavbu realizoval stavitel František Mošna. Tesařské práce prováděla firma stavitele Václava Fejfara, dědečka spisovatele Václava Čtvrtka a velmi dobrého přítele Theodory Němcové. Po smrti Němcové (1920) vila poměrně často střídala své majitele, až ji v roce 1935 koupil Miloslav Dušek, profesor obchodní školy, který v tomtéž roce zahájil adaptaci domu. Jeho potomci vlastní vilu dodnes. Objekt byl v srpnu 1966 zapsán do seznamu kulturních památek.  /LN