Vlastní vila Antonína Hartmana stojí na exponovaném místě pod náchodským zámeckým návrším, v sousedství Bartoňovy vily. Díky svému umístění v terénu patří, stejně jako stavba Janákova, k výrazným dominantám města. Dům ve tvaru jednoduchého kubusu je zapuštěný do svažitého terénu a přiléhají k němu terasy různé výškové úrovně. Jednou z teras je i střecha garáže přiléhající k západní straně domu, další pak na jižní straně jako střecha geometricky jednoduchého arkýře. Vlastní dům autor rozvrhl do tří výškových úrovní, přičemž jednotlivá podlaží fungují jako organické části, oddělující činnost hospodářskou od obytné společenské a obytné intimní. V hospodářské části v suterénu byl původně sklep, kotelna, prádelna se sušárnou a malý byt s kuchyňkou určený pro služku. Přízemní obytnou část vyplnil Hartman hlavní vstupní halou s toaletou, šatnou s umývárnou a dvouramenným schodištěm do patra a kuchyní. Na tento uzel navázal obývací pokoj s krbem a vestavěnou knihovnou a jídelna. Oba tyto prostory mají přitom odlišnou výškovou úroveň, propojenou mezi sebou otevřeným vstupem. Výrazným oživujícím prvkem obývacího pokoje i jídelny jsou velká obdélná okna situovaná ve vystupujícím arkýři. V patře navrhl autor dětský pokoj s ložnicí – obě místnosti měly společnou terasu se samostatnými vstupy – a pokoj pro hosty s vlastní lázní a šatnou. Vila byla realizována ve vrcholném období českého modernismu ovlivněného Loosovým Raumplanem. Tento princip se zde dobře uplatňuje jak v organickém rozčlenění budovy, tak i v různém rozvržení jednotlivých místností co do plochy i co do výšky v závislosti na funkci každé z nich. Půdorys každé z místností je navíc do detailu promyšlen a přizpůsoben vestavěnému nábytku. Jak napsal sám stavitel, vila měla ukázat, ,,jak je nutno již při sdělávání půdorysu zabývati se otázkou bydlení vlastního“, neboť ,,rodinný život je závislý na možnosti správného bydlení“. Architekt Antonín Hartman žil ve vile do druhé světové války, kdy dům prodal. Po válce byl objekt konfiskován a došlo k nešetrné přestavbě na čtyři bytové jednotky. V letech 1999–2000 proběhla pod vedením Aleše Krtičky generální rekonstrukce celého objektu, přičemž mu byla vrácena jeho původní podoba včetně dispozičního rozvrhu i funkce. Došlo pouze k několika dílčím změnám, které původní objekt plně respektují. Byly zrestaurovány původní dochované materiály, u nedochovaných byly zhotoveny jejich repliky.  /MB