Vilu obklopenou zahradou nechal posavit pro malíře Jizerských hor Franze Wenzela Jägera (1861-1928) jeho tchán Josef Anton Richter, majitel prádelny česané vlny v nedalekém Luhu. Vilu nepravidelného půdorysu tvoří srostlice navzájem se prostupujících hmot s důsledně asymetrickými průčelími. Z jižní fasády vystupuje polygonální těleso schodiště, které komunikačně propojuje jednotlivá podlaží. Do centrální převýšené části severního průčelí byl umístěn salón se schodištěm vedoucím do patra, kde se nacházel umělcův ateliér prosvětlený segmentově ukončeným ateliérovým oknem. K salonu přiléhala z východu jídelna s terasou, rozšířená o prostor polygonálního rizalitu, ze západu pak další pokoj. Do salonu se vcházelo přes halu, ze které byly přístupny další místnosti zvýšeného přízemí. V patře se kromě ateliéru nacházely další soukromé pokoje obyvatel vily a dle dobových zvyklostí pravděpodobně i pokoj hostinský. V polozapuštěném suterénu bylo situováno technické zázemí domu a zřejmě zde byla umístěna i obytná místnost pro správce domu či pro zahradníka. Fasády s výraznou kamennou podezdívkou jsou hladké, dekorované proškrabávaným barevným motivem vinné révy na rizalitu a motivem dubových ratolestí na štítu východního průčelí. Bohatší štuková dekorace se nachází na severním průčelí, kde se opakuje motiv dubových ratolestí s vročením 1899 a blíže neurčeným erbem. Na nárožích jsou umístěny dívčí maskarony, které opět halí dubové ratolesti. Dalším výrazným prvkem fasád jsou dřevěné, modrou barvou natřené konzoly podpírající přesahy střech. Interiér vily je dosud obdivuhodně dochován, včetně výmalby stěn a tapet stropu salonu, původních kachlových kamen či dřevěného obložení stěn. Vzhledem k datu jejího vzniku se jedná o stavbu velmi pokrokovou a pro místní prostředí atypickou. Podoba vily je zřetelně ovlivněna Jägrovým pobytem ve Vídni, kdo však byl jejím autorem nám doposud zůstává utajeno. Jägerovi zemřeli bezdětní a jejich vilu posléze zdědil Jägerův bratr Josef. V roce 1953 se do vily spolu se svou schovankou provdanou za výtvarníka Bohumila J. Jerie nastěhovala Marie Topičová (bývalá majitelka Topičova nakladatelství). V držení rodiny Jerie vila zůstala až do roku 2007, kdy byla prodána novým majitelům.