Karel Řezníček, podnikavý majitel hruboskalského pivovaru, si pro stavbu vily vybral parcelu nedaleko svého podniku v tehdejším Žandově. Zhotovením návrhu pověřil Jana Vejrycha (1856-1926), absolventa architektury na pražské technice, který je znám především jako autor řady zdařilých novorenesančních, eklektických a posléze secesních staveb. Podle Technického obzoru z roku 1900 stavebník uložil projektantovi: „...aby koncipoval villu o jednom patře pro 2 rodiny s bytem zahradníkovým a co do vnějšku přidržel se malebných motivů domácí renaissance starého rázu ve spojení s elementy srubových staveb lidových, které právě na Turnovsku nejvíce a ve formě nejvyspělejší se zachovaly.“ Stavebníkovy představy spolu s architektovým nadáním a citem pro věc tak daly vzniknout značně rázovité stavbě. Vila umístěná v jihovýchodní části rozsáhlé zahrady s parkovou úpravou má půdorys nepravidelného kříže. Sedlové střechy byly původně pokryté břidlicí, kterou posléze nahradil plech. Východní průčelí vily vrcholí věží s dřevěným ochozem, která svým obyvatelům poskytovala malebný rozhled po kraji Českého ráje. Na jednotlivých průčelích se přesně podle stavebníkových požadavků v hojné míře uplatňují lidové motivy v podobě pavlačí, verandy, lomenice a v neposlední řadě i okenic. Půdorysně byl objekt rozdělen podle podlaží na suterén, dvě obytná patra a podkroví s jedním pokojíkem, komorami a půdou. Jednotlivá podlaží byla propojena elipsovitým schodištěm umístěným ve vstupním východním rizalitu tak, aby se tato komunikace rušivě nedotkla jednotlivých obyvatel domu. Nad vstupním východním průčelí se nachází freska s motivem českého zemského patrona sv. Václava na koni. Interiéry vily byly zhotoveny ve slohové jednotě s celkovým pojetím stavby. V roce 1998 vilu koupil známý turnovský mecenáš Bohuslav Horáček, zakladatel nadace fungující pod názvem B. J. Horáček Českému ráji, který ji daroval obci. V objektu dnes proto sídlí obecní úřad Hrubá Skála. Řezníčkova vila je ojedinělou ukázkou tvorby architekta Jana Vejrycha, ve které se historizující formy zdařile doplňují s prvky lidového stavitelství. Objekt je památkou zapsanou v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR pod číslem 24145/6-2553.