Autorem projektu domu turnovského kamnáře Antonína Žáka je významný turnovský architekt a stavitel Vladimír Krýš. Krýš fasádu „poskládal“ z několika jednoduchých čtvercových a obdélníkových geometrických tvarů, které oddělil výraznými římsami. Toto pojetí dynamizovalo celou stavbu a výsledek nepostrádá napětí a expresivní náboj, což je zvlášť dobře patrné na projektové dokumentaci uložené v archivu stavebního úřadu. Fasády prolamují velká okna a několika kruhových oken. Celému domu vévodí zvýrazněné a převýšené severní nároží schodišťové „věže“. Plochá střecha mohla sloužit jako pobytová terasa. Interiéry domu působí velmi jednoduše, až nenápaditě. Do jednotlivých pokojů se vstupuje z chodby a současně jsou pokoje neprakticky propojeny i navzájem. Žákova vila je příkladem funkcionalistické architektury malého města. Architektury, která sice nedosahuje kvalit vil známých architektů, která je ale důležitá jako dokument pronikání soudobých trendů z centra do regionů a jejich následné transformace místními architekty, staviteli a stavebníky. V nadsázce můžeme hovořit o zlidovělém nebo maloměstském funkcionalismu. Manýra místních architektů přesto nepostrádá touhu po vlastním výrazu a tvořivém výtvarně architektonickém přístupu, která se u Krýšových nejvýraznějších realizací projevuje náznaky expresionismu.