Trutnovský rodák Max Kühn (1877–1944) je právem řazen mezi nejvýraznější osobnosti liberecké architektury. Kühnova z počátku čistě secesní tvorba, kterou později ovlivňovaly myšlenky vídeňského historismu, vyvrcholila pozdními návrhy v duchu meziválečné moderny. Vlastní liberecká vila Maxe Kühna a jeho ženy Berty se nachází v horní části Vrbovy ulice, která je součástí městské zahradní čtvrti. Jedná se o podsklepenou přízemní vilu s obytným podkrovím v mansardové střeše, pro kterou je charakteristické zvláště výrazné hmotové i půdorysné členění. Fasády jsou pojaty v kontrastu dvou struktur. Zatímco hrubé omítkoviny je užito v ploše, hladké omítky se uplatňují u vystupujících či dekorativních prvků v podobě kartuší s festony a květinovými vázami. Stavbu podle Kühnova návrhu realizoval stavitel Alfred Hübner. Na stavbě samotné se podílela známá a úspěšná liberecká stavební firma bratří Gustava a Ferdinanda Mikschových. Půdorysně byl objekt vily rozdělen podle podlaží na část technického zázemí ve sklepě, společenskou část v přízemí a soukromou část v podkroví. Ve sklepě se kromě skladovacích prostor, prádelny a kotelny nacházel také pokoj správce. V přízemí se třemi samostatnými vstupy se v jižní části půdorysu nacházela veranda a pánský pokoj. V severní části pak kuchyně se spíží, šatna a pokojík pro služebnou. Centrální prostor domu vyplňovala schodišťová hala a jídelna. V podkroví schodišťovou halu od jihu podle směru hodinových ručiček obklopovala koupelna, ložnice se šatnou a tři další pokoje. V interiéru se uplatňovala řada uměleckořemeslných prvků např. na výzdobě schodiště, obložení stěn, vitrají apod. Vila je v soukromém vlastnictví. Vila Maxe Kühna bývá řazena k jeho raným, ještě secesním realizacím. V hmotovém rozvržení stavby a především v pojednání fasád, které byly zřetelně inspirovány libereckými klasicistními domy, se však již projevuje architektova pozdější záliba v historizujících reminiscencích. Vila se nachází na území památkové zóny města Liberec.