Těsně po návratu Lubomíra Šlapety ze studijního pobytu u Hanse Scharouna v Berlíně dala zakázka obydlí opavského gynekologa s ordinací příležitost, aby svou čerstvou zkušenost a inspiraci rychle uplatnil. První skici dokonce se svým učitelem korespondenčně konzultoval. Stavba, která byla limitována řadovým pozemkem na předměstí, měla mít v přízemí garáž a provoz lékařské ordinace a vestibul s přístupem do sally terreny a do malé japonské zahrádky, v patře měl být situován luxusní apartment majitele. Varianta návrhu, která byla třípodlažní s „pent-housem“ - s ateliérovým pokojem a terasou na střeše, byla nakonec z ekonomických důvodů opuštěna a realizován byl dvojpodlažní objekt s pultovou střechou, krytou směrem k ulici zvýšenou vyzděnou atikou se spádem k zahradě. Obytný pokoj v prvním patře je komponován přes celou hloubku stavby a osvětlen z východu od ulice a ze západu do zahrady, přičemž obytná část s rohovým posezením je zastropena plytkou valenou klenbou, což dodává interiéru zvláštní intimitu a půvab. Jednotně a velkoryse řešená knihovní a bufetová stěna (umožňující podávání jídla okénkem přímo z kuchyně) byla provedena v kombinaci světlého javoru a černých lakovaných částí. Pozoruhodný byl také kontrast mezi geometrickou „corbusierovskou“ plošností uličního průčelí a přirozenou organickou estetikou zahradního průčelí s použitím kyklopského kamenného zdiva v líci sally terreny a měkkým přechodem do zahrady. Rodina MUDr. Martínka v domě strávila pouze dva roky a po zabrání Sudet se do domu nikdy nevrátila. Po válce dům sloužil nadále bydlení a ordinaci polikliniky a byl bohužel přestavěn na konci 80. let, kdy byla zničena vestavěná knihovní a bufetová stěna i valená klenba obytného pokoje a zrušena garáž.  /VŠ