Rodina Grohmannů náležela k výkvětu moravských průmyslníků. Fritz Grohmann (1890-1945) a jeho bratr Kuno zaměstnávali osm set dělníků v textilních továrnách ve Vrbně, Pochni a Markvarticích, v pobočkách v maďarské Rakospalotě a Temešváru, jakož i v prodejním skladě ve Vídni. Pro mladšího sourozence, který patřil k nejvýznamnějším podporovatelům Wiener Werkstätte, navrhl vídeňský architekt Josef Hoffmann v roce 1922 přestavbu domu v Pochni u Vrbna. Starší bratr mu svěřil projekt novostavby svého sídla. Vila, nazývaná „nový panský dům” vyrostla v úžlabině v bezprostřední blízkosti továrny a starého domu Grohmannů. Její jednoduchý zevnějšek se moc nepodobal výstředním stavbám, jež Hoffmann navrhoval pro své bohaté vídeňské zákazníky. Stavební blok pod vysokou valbovou střechou modelují dvě krátká boční křídla, obemykající terasu na způsob čestného dvora. Prostý rytmus okenních os provází úsporná štuková výzdoba. Souvislost se staršími Hoffmannovými pracemi tušíme naopak v rozvržení vnitřních prostorů, jejichž jádrem byla přízemní schodišťová hala. K ní se přimykaly přibližně souměrné postranní trakty, z nichž jeden zaujímala jídelna s kuchyní a provozním schodištěm, druhý pak pánský pokoj s hostinským apartmá. Horní podlaží bylo vyhrazeno ložnicím obyvatel a hostů. O Fritzi Grohmannovi je známo, že se na rozdíl od svého otce vyhýbal nejen úřadům a veřejným poctám, ale také jakékoliv okázalosti. Střízlivé formy vily byly věrným obrazem jeho povahy. Hoffmannova architektura představuje novodobou variantu neokázalých leč pohodlných domů, jak je gründerská generace Grohmannů stavěla v sousedství svých továren.  /JV