Gustav Kandler byl od roku 1879 majitelem velkého parního mlýna v Krnově. Výstavnou neorenesanční vilu si nechal vybudovat v jeho sousedství na tehdejší Benešovské silnici kolem roku 1888. Projekt vytvořil místní stavitel Josef Hartel (1843-1914). Výtvarné principy, jichž se přidržoval, byly v podstatě tytéž, jako u většiny ostatních továrnických vil v Krnově. Půdorys stavby se blížil čtverci, nadvládu osové symetrie podtrhovaly středové rizality, kubickému objemu dávala určitost nárožní bosáž a pádná linie korunní římsy. Osobitěji řešená je vstupní partie se sloupovým portikem, karyatidami mezi „palácovými“ okny v patře a barokizující kupolí. Chloubou domu byla okázalá schodišťová hala, kterou projektant po vzoru palladiánských vil vložil do středu dispozice. Význam běžné továrnické rezidence tato stavba přesáhla v roce 1907, když Kandler o projekt její přestavby požádal Leopolda Bauera. Ten již patřil k prominentním vídeňským architektům a v Krnově v té době vyrůstala podle jeho návrhu novostavba Střeleckého domu. Pro Kandlera vytvořil postupně tři verze projektu. Zevnějšek domu nakonec zůstal prakticky nezměněn a architektova tvořivost se promítla především do interiérového zařízení salonu, jídelny, ložnice a kuchyně. Neobiedermeierový nábytek již zcela postrádal přísnost a abstrakci Bauerových raně modernistických návrhů a byl naopak řešen v měkkých, představu pohodlí a uvolnění evokujících formách. Interiéry byly publikovány v prestižních architektonických časopisech, ale Bauerův úspěch měl i svůj rub. Architekt byl zklamán omezeným rozsahem přestavby a nadto se honoráře musel domáhat soudní cestou. Péčí současného majitele probíhá příkladná obnova stavby, v jejímž rámci se do vily vrátila i část nábytku, navrženého L. Bauerem.  /JV