Obě tyto stavby vznikly v raném období mladé architektonické dvojice a reflektují tendence moderního bydlení, propagované tehdy Svazem československého díla. První z nich, vila Roberta Schöna, navazuje na obdobné příklady vil se dvěma stejnými byty nad sebou, uskutečněné na výstavě bydlení v Praze na Babě 1932. Dům, orientovaný dominantně k výhledu na jih, je navržen jako konstruktivní dvojtrakt, když jižní průčelí je ovládáno rytmem tří zdvojených horizontálních oken s otevíravými užšími křídly po stranách a na pevno zaskleným středním dílem. Těmito okny jsou osvětleny zdvojený obývací pokoj a ložnice, zatímco v severním traktu jsou komunikační a servisní místnosti. Racionální výraz jižního průčelí je na severu vystřídán dynamickým sešikmením a zaoblením atiky, připomínající vratislavskou školu Hanse Scharouna. Dům dodnes obývá mladší dcera původního majitele a rodina jejího syna. Původní dřevěná okna byla před nedávnem vyměněna za plastová. Druhý dům je odpovědí na dobově sledovaný úkol minimálního rodinného domu v konkrétních podmínkách svažitého terénu. Základní téměř čtvercový obvod půdorysu je usazen do svahu tak, že vjezd do garáže je zespodu do zvýšeného suterénu, zatímco vlastní vstup do domu a byt je ve zvýšeném přízemí, které v příčné ose sleduje vrstevnici, protaženou ve směru k bazénu markýzou terasy a pracovny. Stavba prozrazuje vliv rané tvorby Richarda Neutry, s nímž se autoři setkali v roce 1931 v New Yorku. Stavbu uveřejnil kritik Bohumil Markalous v časopise Pestrý týden 1934 a tím byl vyvolán zájem o tvorbu mladých ostravských architektů v celostátním rámci.  /VŠ