Rudolf Larisch se stal roku 1899 jediným vlastníkem rodinné firmy, která byla nejstarším a také největším textilním závodem v Krnově. Zatímco jeho dva bratři si nechali své vily navrhnout místním stavitelem, on roku 1888 projekt svého domu svěřil slibným vídeňským architektům. Hans Miksch (1846-1904) a Julian Niedzielsky (1849-1901) založili svůj společný ateliér v roce 1881. Proslulost získali později hlavně jako autoři kolonády v Mariánských Lázních (1889) a spořitelny v Liberci (1888-1891). Zatímco ostatní Larischové obývali střídmé a poněkud uniformní domy dle pozdně klasicistního schématu, malebně utvářený objem Rudolfovy vily modelují rizality a štíty rozmanitých forem a asymetricky umístěný balkon, průčelí jsou vyřešena v kombinaci vápenné omítky s režným zdivem a jejich plochy prolamují různě tvarovaná i rámovaná okna. Synkreze severské renesance a manýrismu zde vytváří bázi pro nový koncept reprezentativní architektury, odrážející nejen rostoucí ambice, ale i stupňující se individualismus stavebníků. V této linii Rudolf Larisch pokračoval i nadále, když asi v roce 1902 nechal zařídit pánský pokoj ve svém domě exkluzivním nábytkem, vyrobeným podle návrhu jednoho z protagonistů vídeňské moderny, krnovského rodáka Leopolda Bauera (1872-1938). Spartánsky úsporný interiér, řešený v pravoúhlých hranatých formách s károvanou texturou, představoval průlom nejaktuálnější výtvarné avantgardy do oblasti kulturní periférie. Pro dědice podniku Rudolfa Larische juniora pak Bauer roku 1911 navrhl přijímací pokoj, jídelnu, ložnici a knihovnu. Do třetice byl přizván k proměně vily v roce 1929, kdy podle jeho plánů bylo zvětšeno zadní křídlo a přestavbou původní předsíně s trojramenným pravoúhlým schodištěm vznikla nová centrální hala.  /JV