Zvýšený zájem o přírodu, sport a turistiku v meziválečném období přinesl mimo jiné také prosperitu menším horským obcím, byť ne vždy byl místními obyvateli přijímán pozitivně. Na severní Moravě a ve Slezsku to byly právě Beskydy s neopakovatelnými krajinnými reliéfy, které pro svou snadnou dostupnost a malebnost získaly pozornost veřejnosti. Centrem turistického dění se stala obec Ostravice s vyhledávanými jižními svahy pod Lysou horou. Jeden z prvních ostravských podnikatelů, jenž pro svou rodinu objevil přírodní krásy Ostravice, byl Otakar Špaček, úspěšný stavitel ze Slezské Ostravy. Na jižním svahu Lysé hory zakoupil rozsáhlý pozemek, v jehož horní části realizoval v letech 1926 až 1929 soubor tří dřevěných obytných objektů pro vlastní rodinu, hosty a správce areálu. Pod vlivem místního venkovského prostředí se přiklonil k malebné rustikální formě přenesené i do interiéru. Po vzoru anglického řešení navrhl v ústřední části dispozice centrální schodišťovou halu s masivním trámovým stropem a dřevěným táflováním ozdobeným v horní části stylizovaným lidovým dekorem. Západním směrem se hala otevírala na zastřešenou terasu orientovanou do zahrady, později změněnou na uzavřenou verandu. Rozlehlý pozemek situovaný nad řekou Ostravicí, s neopakovatelným výhledem do údolí, umožnil rozvinout originální koncept přírodně krajinářsky řešené zahrady s rozsáhlými travnatými plochami doplněnými okrasnými dřevinami, alpinem pod terasou domu a soustavou třinácti chovných rybníků kaskádovitě sestupujících dolů k řece. V zadní části pozemku se nacházel ovocný sad a obora s muflony. Nechyběly ani tenisové kurty, visutá hrazda, kuželna a malý plavecký bazén. V držení rodiny Špačkovy zůstalo letní sídlo v Ostravici dodnes. Díky nepřerušené kontinuitě vlastnictví si uchovalo původní architekturu i vnitřní vybavení v nezměněné podobě.  /NG