Neokázalý rodinný příbytek, který si nechal v malé vsi u Vysokého Mýta postavit Václav Jaroslav Klofáč (1868-1942), význačná osobnost politického života první republiky, ukazuje, že architektonický funkcionalismus nebyl přijímán politickými elitami mladého českého státu všeobecně. Klofáč, ministr národní obrany v první československé vládě a pozdější senátor, si pro své rekreační sídlo vyhlédl zpustlou dobříkovskou tvrz ze 14. století. Celý areál tvrziště v roce 1924 po parcelaci v první pozemkové reformě zakoupil a Památkovému úřadu se zavázal, že nesrovná historické náspy a bude je ošetřovat. Ve východní části návrší si nechal v roce 1924 postavit letní dům, jehož projekt snad kreslil stavitel Dostál z Jaroměře. Klofáčovým ideálem byla „česká chalupa“, ale památkáři – jak uvádí Ivan Herben – „nenašli zalíbení v té prostotě a tak se musel majitel podřídit a postavit alespoň zvenčí dům poněkud okázalejší“. Laťové ozdoby a otevřená krytá veranda s prkennou poprsní se srdíčkovým ornamentem na vstupní straně dodaly výsledné podobě domku půvabně folklorizující výraz, harmonicky souznící – jak Klofáč zamýšlel – s tradicí venkovské kultury. Přízemní domek s obytným podkrovím má dnes světlý omítkový plášť a ze všech stran se otevírá rozměrnými okny. Klofáč ale nejraději obýval dvě místnosti v blízké hájovně, jejíž portál zdobily živé slovácké ornamenty. Světnice nechal Klofáč zařídit malovaným lidovým nábytkem. Jednu cimru používal jako pracovnu, druhou pak upravil v národopisně muzeálním duchu. Z Klofáčovy doby pochází i polygonální altánek a v první polovině třicátých let přibylo v zadní části areálu přírodní koupaliště s vodopádem, zbudované podle návrhu Josefa Drahoše, stavitele z Vysokého Mýta. /PP