Pardubický architekt Karel Řepa (1895–1963), žák Josipa Plečnika, patří v splendidním řečišti domácí architektury první poloviny 20. století mezi generaci tvůrců, kteří „studovali klasicismus, aby později praktikovali modernismus“. Mezi jeho první realizace patřily dva sousedící rodinné domy (čp. 655 a 814), postavené během let 1925–1927 v klidném zákoutí města na břehu Matičního jezera. Obě stavby, jež jsou vydařenými příklady prvorepublikových středostavovských příbytků, používají neokázalou architektonickou rétoriku: hřmotné jednopatrové korpusy kryjí sedlové a valbové střechy s přetaženými krempami, na fasádách se střídají kombinace omítkových ploch se spárovaným režným zdivem, kompaktní figury domů se navenek otevírají nezastřešenými balkony. Tvaroslovně vytříbený dům čp. 655 navrhl Karel Řepa v srpnu 1925 pro pardubického stavitele Viktora Kříže. Současní majitelé nechali v loňském roce provést v interiérech restaurátorské průzkumy ke zjištění původního barevného řešení místností. Jejich výsledky byly víc než překvapivé: zatímco v užitkových prostorách stěny pokrývaly béžové a šedé tóny, obytné a komunikační místnosti prozařovaly syté barevné odstíny červené, modré, zelené a žluté barvy, které korespondovaly s pestře vzorovanými koberci i dochovaným kvalitním mobiliářem (svítidla aj.). Nejpůsobivěji byl pojednán úzký nástupní koridor s červenými pruhy a schodiště se stylizovaným stromečkovým motivem. Decentní kompozici schodiště navrhl, jak se lze odůvodněně domnívat, vynikající pardubický art decový grafik Josef Salavec (1899-1988), jenž s architektem Řepou od poloviny dvacátých let spolupracoval. Křížova vila se v roce 2007 stala kulturní památkou. Současná citlivě vedená revitalizace objektu by mohla být vzorem pro majitele dalších architektonicky zajímavých meziválečných domů. /PP