Datum povolení stavby je ze 6. dubna 1903. Stavebníkem vily byl František Kraisingr, učitel ve Zbiroze, který udržoval přátelské vztahy s Alfonsem Muchou, jemuž sloužil vedle dalších místních lidí jako model ke Slovanské epopeji. Vilka stojí ve svahu pod silnicí na trase z náměstí k vlakovému nádraží. Přízemní domek má nepravidelný půdorys, který nejvíce připomíná široký obdélník. Vstupnímu průčelí vévodí velká prosklená a dřevěná veranda černobíle lakovaná, se samostatnou širokou sedlovou stříškou téměř v celé šíři stěny. Parapet verandy imituje balustrádu. Do domu se vchází přes verandu do místností domu jedinými dveřmi v ose. Uvnitř verandy nalezneme poměrně rozsáhlou malbu bitvy u Lipan, která je signována „Bayer 1909“. Dům má dvoutraktovou dispozici o nestejné šíři traktů. Vchod z prosklené verandy vede do krátké chodby v ose stavby, která je tu komunikačním uzlem se schodištěm. V přízemí domu je kuchyně a celkem tři pokoje. Sklepy jsou klenuté, jeden z nich využitý pravděpodobně jako prádelna, která je zmíněna v citovaném výčtu místností povolení k obývání. Půdorys krovu, na plánku označený jako „vazba“, neukazuje ale žádný další podkrovní prostor. Vilka nemá téměř žádné přímé znaky tehdy vládnoucího secesního slohu. Snad jen v základní tendenci celkového plošného cítění (motiv malované balustrády na čele verandy). Zato tu zřetelně dominují tesařské prvky – obnažená konstrukce štítů, balkonek bočního štítu a především celá veranda. Lze se proto domnívat, že projektantem vily byl spíše tesař než stavitel. Alois Hájek, který signoval původní plánky vily, byl podle ústního sdělení Ladislava Kožíška městským stavitelem ve Zbiroze. Je nanejvýš pravděpodobné, že byl ale současně i tesařem, nebo přinejmenším této profesi velmi rozuměl. Převaha kultivovaných tesařských prvků vycházela jednoznačně z inspirace lidovými stavbami, jejichž kult byl tehdy velmi živý. /VR