Jednu z nejzajímavějších staveb v Plzni z počátku dvacátých let 20. století si nechal vystavět Ladislav Lábek (1882–1970), ředitel Národopisného muzea Plzeňska, v rozvíjející se vilové čtvrti v Bezovce, která vznikala západně od Klatovské třídy od devadesátých let 19. století. Lábek si pro stavbu vybral místo v nejstarším bloku vilové čtvrti. V létě 1921 navrhl architekt Zápal několik variant řešení, žádná z nich však nesplňovala Lábkovy představy. Zápal proto při dalším návrhu vycházel z dispozičního řešení, navrženého přímo Lábkem, a přizval mladého architekta Rosůlka, který zároveň připravil i vlastní netradiční verzi návrhu domku. Investor s architektem usilovali o umístění domu v zahradě, to znamenalo jeho odsunutí od stanovené uliční čáry, což se nakonec povedlo. Stavba, kterou prováděl Josef Špalek, byla zahájena v listopadu 1921 a v září 1922 se Lábkovi stěhovali. Vila je silně inspirována vlivy anglické a holandské architektury a nezapře zhmotněné názory na zdravé bydlení v zahradním městě. Okenní šambrány jsou z červených režných cihel, z nichž je také část uličního rizalitu v úrovni druhého podlaží a vikýř v pravé části uličního průčelí. Fasády jsou z probarvených omítek. Pro výmalbu interiérů si Lábek opatřil šablony z Artělu. Součástí objektu je rozsáhlá zahrada. Architekt Hanuš Zápal (1885–1964) byl nejvýznamnějším architektem Plzně a Plzeňska v první polovině 20. století. Vystudoval architekturu na české technice v Praze u Josefa Schulze, v letech 1910–1931 pracoval na městském stavebním úřadu v Plzni. Projektoval celou řadu městských i soukromých staveb (Obchodní akademie, Masarykova škola aj., mimo Plzeň školy v Plasích, Horní Bříze, Kaznějově, Železné Rudě, Domažlicích, českobratrský kostel v Kralovicích atd.). Věnoval se záchraně a opravám památek – například rotundy ve Starém Plzenci, především však poutního místa v Mariánské Týnici u Kralovic. Vila se dochovala ve velmi dobrém stavu dodnes, ale v průběhu historie byla její existence několikrát vážně ohrožena. Za druhé světové války byla částečně poškozena výbuchem bomby, v padesátých letech měla být zabavena na mateřskou školku, později byla ohrožena demolicí, neboť v jejích místech měl vzniknout rozsáhlý kulturní dům. Objekt je v návrhu na prohlášení za kulturní památku a nachází se na území Městské památkové zóny Plzeň-Bezovka. /JaS, PeD