V květnu 1904 oznámila Josefa Janská purkmistrovskému úřadu, že zamýšlí postavit jednopatrovou nárožní budovu, předložila její plány a uvedla, že provedení této stavby svěřila architektu a staviteli Rudolfu Stechovi. Jak však vyplývá z archivních pramenů, dům ve skutečnosti stavěl jako vlastní sám Stech, který patrně s ohledem na vlastní nepříznivou finanční situaci nechtěl jako stavebník figurovat. Stavbu zahájil v červenci 1904 podle vlastních plánů ze stejného roku. Dům měl mít obloučkový novorenesanční štít a tvarování vstupu ovlivněné secesí. Během prací však Stech návrh změnil a vystavěl dům v typické české novorenesanci, charakteristické pro jeho tvorbu. Na podzim roku 1904 požádal Mikoláše Alše: „... zdali by jsi byl tak laskav a nenamaloval mi tam sv. Jiří na koni do štítu. Pak jeden frýz a nějaké legrační sluneční hodiny, po případě P. Marii s děťátkem.“ Mikoláš Aleš navrhl barevný vlys s rostlinným motivem, pro západní štít rytířskou postavu sv. Jiří na koni v boji s drakem a pro jižní štít pohádkovou klečící princeznu pod hradem, již Jiří před drakem zachraňuje. Fresku podle Alšových kartonů na místě provedl malíř Bosáček v dubnu 1905. O měsíc později byl dům dokončen. V roce 1944 byla při jednom z náletů na Plzeň zničena figurální sgrafita, dochoval se pouze ornamentální pás. Na počátku 90. let 20. století došlo k rekonstrukci sgrafit dle původních Alšových kartonů. Rudolf Stech (1858–1908), častěji uváděn jako Štech, byl nejvýznamnějším plzeňským architektem v období kolem roku 1900. Vystudoval na technice v Praze a na Akademii ve Vídni, působil nejprve ve Slaném, do Plzně přišel v roce 1889, když jeho stavební firma získala provedení novostavby synagogy. Realizoval řadu dalších staveb – například ředitelství státních drah, hlavní poštu, Plzeňský společenský pivovar, centrální nádraží. Dle vlastních návrhů vystavěl pivovar v Křimicích, Dvořáčkův hotel v Písku, sokolovnu a muzeum v Klatovech, opravil gotický chrám ve Vodňanech. Stecha je možné považovat za autora typové dispozice plzeňských činžovních domů, patřil k největším propagátorům české novorenesance. Stechova vlastní vila je kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek pod r. č. 11032/4 – 5042. /JaS, PeD