Dům si objednal Karel Teige (1900 - 1951) u svého dlouholetého přítele architekta Jana Gillara (1904 – 1967). Podoba domu vyplynula z Teigeho názorů na architekturu, které publikoval během 20. a 30. let, i z jeho rodinných poměrů. V období hospodářské krize ostře zavrhoval individuální bydlení, které považoval za asociální luxus, a současně odmítal rodinné soužití, instituci manželství i manželských ložnic. Nejlepším řešením dobového nedostatku bytů se mu zdálo bydlení v kolektivních domech. Každému obyvateli by zde byla vyčleněna spací kabina a všechny ostatní funkce bydlení by se odehrávaly ve společných prostorách. Dosavadní rodina by byla nahrazena společností svobodných jedinců. Nerealizované kolektivní domy podle představ Karla Teigeho v letech 1930 - 1931 soustavně projektoval právě Jan Gillar. Dvoupatrový řadový dům U Šalamounky sice nebyl vilou, ale nebyl ani „koldomem“. Z racionálního uspořádání vnitřní dispozice domu vyplynulo strohé řešení exteriéru.