Mladý kníže Rudolf Kinský měl ještě život před sebou, když začal s budováním předměstské vily (villa suburbana) na úpatí Petřína, již za městskými hradbami. Jak by mohl tušit, že jeho život přetrhne v Kristových letech nešťastný pád z koně! S nadšením mladíka, který se právě oženil s Wilhelminou Colloredo, se ve svých dvaceti pěti letech pustil do budování letního sídla a romantického parku, kde ovšem prakticky jedinou romantickou stavbou byl katarakt, jak by tenkrát pojmenovali vodopád. Stráně Petřína k tomu byly přímo předurčeny, nejen že zde byl velký spád terénu, ale ke všemu ještě silné prameny, které stačily vodopád dostatečně zásobovat. Hlavní a nejdůležitější stavbou parku byla samotná vila, vybudovaná v antickém duchu. Autorem stavby byl absolvent vídeňské Akademie Heinrich Koch (1781 až 1861), rodinný architekt Kinských. Stavbu vybavil na čelní i zadní straně antikizujícím portikem, charakteristickým pro antické římské chrámy. Na čelní straně použil Koch dórského řádu, na opačné iónského, takže stavba splňovala i výchovné požadavky, kladené na stavby v anglické zahradě. Dispozice vily stále ještě vycházela z francouzského barokního zámku typu maison de plaisance, ale byla již vybavena současnými technickými novinkami. Podlaha typu terazzo byla objednána ve Vídni, stejně jako horkovzdušné topné systémy. Jen tradiční řemesla obstarávali Pražáci. U vily v této době již pochopitelně nesměla chybět zahrada, jejíž výstavbou kníže pověřil Franze Höhnela († 1830) a po jeho smrti Friedricha Wünschera, pocházejícího z Meiningenu, místa proslulého anglického parku. Současně se stavbou vily budovaly se v zahradě stáje a kůlny pro vozy, také „švýcárna“ a překvapivě je zmíněna i jakási stáj pro osly. Urovnával se svah a navezena byla kvalitní hlína. V létě 1830 se vyzdívala vodní štola, budovala se ohradní zeď, současně se stavěl skleník a byt zahradníka, zřizovány byly cesty a podle toho, že se mluví o můstku u vodopádu, musel být nejpozději v květnu 1830 vodopád zprovozněn. Až téměř o sto let později park, koncipovaný v národopisném duchu (od roku 1908 bylo do vily přemísťováno Národopisné muzeum), doplnil kostelík sv. Michala z Medvedovců u Mukačeva na Podkarpatské Rusi vedle dalších artefaktů. Rekonstrukce letohrádku Kinských, která probíhala v letech 2002 až 2003 podle projektu Projektového ústavu pro architekturu a pozemní stavby spol. s r. o., byla provedena pro potřeby národopisného oddělení Národního muzea.