Výstavbou letního domu podle návrhu Kamila Hilberta se v dobřichovické vilové čtvrti Brunšov uzavírá přehlídka historizující architektury 19. století a otevírá se cesta k nastupující secesi a moderně. Letní dům v duchu českého lidového stavitelství, obdobu mezinárodního vernakulárního revivalu, si zde dal postavit Jaroslav Franta, pražský odborný lékař nemocí ženských. MUDr. Franta (1865-1946) působil jako asistent na porodnické klinice u Apolináře a jako člen společnosti Pražské sanatorium se podílel na zřízení prvního soukromého porodnického a gynekologického ústavu v Praze-Podolí. S důrazem na své povolání a životní poslání si nechal na svou letní vilu upevnit kovanou korouhev s letícím čápem, symbolem porodnictví. V záležitosti výstavby letního domu v Dobřichovicích se Franta obrátil na architekta Kamila Hilberta (1869-1933), kterého poznal díky manželovi své švagrové. Hilberta v té době plně zaměstnávalo restaurování a dostavba katedrály sv. Víta v Praze, nicméně zakázku v Dobřichovicích přijal. V návrhu Frantovy vily architekt zužitkoval domácí folklorní vzory a v dispozičním řešení nepatrně naznačil aktuální inspiraci anglickým modelem rodinného domu, kterého se však důsledně nedržel. Osobitý ráz dodává vile především kombinace přírodních materiálů a převaha zdobeně vyřezávaných dřevěných konstrukcí a prvků. K výmalbě fasád přizval Hilbert tehdejšího známého dekoratéra Láďu Nováka. Kamenná socha Madony s dítětem na severozápadním nároží vily vznikla podle modelu Jana Kastnera, profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze. S prolínáním moderních i historizujících vzorů, jakým se dobřichovická vila vyznačuje, se setkáváme v tvorbě Kamila Hilberta velice často. Dobře to dokládá jeho realizace nájemního domu na Masarykově nábřeží v Praze (1904-1905) i novostavba kostela sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích (1907-1908), kde gotické i renesanční motivy pozoruhodně ladí s moderním secesním tvaroslovím. /EN