Zařadit do přehledu slavných vil Kotěrovu kolonii pro železniční zaměstnance z Loun se může zdát trochu problematické, protože tyto domy nelze považovat za vily ve smyslu reprezentativního individuálního bydlení. Nelze je však opomenout proto, že Jan Kotěra zde vyprojektoval několik typů rodinných vilových domů, které byly zpracovány natolik velkoryse, že snesou srovnání s mnohými individuálně koncipovanými stavbami. Přínos této práce Jana Kotěry nespočívá pouze v samotné architektuře jednotlivých objektů, ale i ve zpracování urbanistického celku kolonie jako takové, která je jednou z nejdůslednějších aplikací teorií zahradního města na našem území. Jan Kotěra vyprojektoval do kolonie devět typů domů. Díky tomu působí celek docela rozmanitě, ačkoli sám Kotěra tuto rozmanitost později kritizuje a kloní se k názoru, že by větší stejnorodost působila více klidným dojmem. Všechny domy jsou patrové. Byty tvoří malé jednotky, o jednom či dvou pokojích s kuchyní a příslušenstvím. Jan Kotěra (1871–1923) je po právu považován za jednu z nejvýznamnějších osobností české architektury. Po studiích na vyšší průmyslové škole v Plzni a praxi ve firmě ing. J. F. Freyna je přijat do speciální školy architektury Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění, kterou studuje v letech 1894–1897. Otto Wagner, který byl sám novátorským architektem, zastáncem a propagátorem moderní architektury, předal toto dědictví i svým žákům, kteří jeho odkaz roznesli takříkajíc do celé tehdejší monarchie. Jan Kotěra přišel do Prahy v okamžiku, kdy se možnosti historizujících slohů vyčerpaly a nastávala doba hledání nového stylu. Brzy se stal se vůdčím přestavitelem myšlenek vídeňské školy, která přitahovala pozornost zvláště mezi mladými architekty. Svými projekty v Hradci Králové, Praze, Prostějově aj. si Kotěra získal renomé moderního a respektovaného architekta. České prostředí ovlivnil nejen svými realizacemi, ale i svým pedagogickým působením, nejprve na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na Akademii výtvarných umění. /T. P.