Osobitá vila, u níž byl Adolf Hauptmann v jedné osobě stavebníkem i architektem, vyrostla v nové čtvrti, která urbanisticky navazovala na starý Most. Byla situována do prostoru svahu pod vrchem Hněvínem a za budovu bývalého reálného gymnázia (dnes muzea). Mimo jiné to znamenalo, že se autor vily musel vyrovnat s nerovným terénem, který ale využil ve prospěch rozšíření obytných možností domu. Vila nebyla koncipována pouze jako obytná, nýbrž i jako kancelář a technické zabezpečení podnikatelství. Nalezneme tu obdobu s vilou Karla Kindla (č.23). Podobně jako tento druhý mostecký stavitel umístil i Adolf Hauptmann svoji kancelář a pracovnu do sklepních prostor domu. Půdorys vily je nepatrně obdélníkový. Členění hmot a řada detailů na fasádě této vily odkazuje použitými prvky k určité kombinaci expresionistického výrazu a tradičních prvků. Za zmínku stojí nárožní okna, veranda a v neposlední řadě prvek šestiúhelníkových prosvětlovacích otvorů ve štítech. Projekt pravděpodobně prošel při realizaci určitými změnami, které vyústily v jeho současnou podobu. Osobní osudy autora a stavebníka jsou trochu záhadou. Ve dvacátých letech před stavbou svého domu bydlel na Okružní ulici v Mostě, ale podle adresáře z roku 1932 bydlí na adrese čp. 1480 jiná rodina, pokud nejde o provdanou dceru. Zdá se tedy, že činnost tohoto stavitele se na Mostecku vymezuje spíše dvacátými lety. Z dostupných pramenů lze zjistit, že jeho vlastní vila nebyla jedinou prací, na které se podílel. Navrhoval například byt s ateliérem pro Issae Kuvljanského v roce 1924, jehož tvarosloví je odvozeno od soudobých puristických tendencí v architektonické tvorbě. /T. P.