Dvoupodlažní vila velkoobchodníka s textilem Antona Hübla stojí v centru města u paty ústeckých serpentin. Mírně vyvýšená parcela v nároží ulic dává vyniknout důstojné stavbě a vystavuje jí do veřejného prostoru ze všech stran. Nejexponovanější průčelí zdobí půlkruhová veranda s řadou kanelovaných polosloupů a výrazný štít s keramickou se sochou přadleny od sochaře Michaela Powolnyho. Přízemí dominují jídelna a salon. Z obou místností je možné vejít na půlkruhovou verandu s pásem vysokých oken. Do patra stoupá dřevěné stáčené schodiště. Patro skýtalo budoár s pracovním koutem, ložnici rodičů, ložnici dcer a obývák. Obyvatelé domu mohli relaxovat na terase otočené do zahrady s výhledem do ulice. Výzdoba interiérů se dochovala v potěšitelné úplnosti. Samozřejmostí je dřevěné obložení, původní dveře a okna včetně originálních kliček, dále parkety, stropy zdobené pestrým štukem, dokonce i ukázky původních svítidel. V hale vyniká falešný krb v kombinaci dřeva, mramoru a mosazi. Vilu navrhl významný vídeňských architekt a designér profesor Otto Prutscher (1880–1949). Vycházel ze slavné Wagnerovy školy. Jeho učitelem byl moravský architekt Josef Hoffmann. Hüblova vila se pojetím hlásí ke klasicizujícímu proudu vídeňské moderny užívajícímu vzory antické a italské architektury. Dekorace fasády i části interiérů vyhází z vídeňského art deco, které zužitkovávalo motivy z rozličných historických slohů. Protože byl Prutscher zvyklý navrhovat stavby jako komplexní umělecké dílo, lze předpokládat i jeho stěžejní podíl na výzdobě a vybavení interiérů. Prestižního architekta si pro stavbu své vily objednala velmi známá ústecká podnikatelská rodina Hüblů. Obchodovala se suknem. Firma Hübl byla nejstarším a největším zasilatelským podnikem svého druhu v zemích Rakouska-Uherska. Po válce zkonfiskoval vilu československý stát a rodina se po odsunu natrvalo usadila ve Vídni. V ústecké vile sídlila řadu let zdravotní pohotovost. Po necitlivé obnově fasády v dobách normalizace se stal dům šedým a nevýrazným. Donedávna unikal pozornosti odborné veřejnosti. Na počátku jedenadvacátého století koupila objekt od města stavební firma Průmstav a zřídila v něm kanceláře. K rekonstrukci fasády i interiérů přistupuje velmi citlivě. /M. K.