Vila čp. 1414 je v současnosti architektonicky nejhodnotnějším a stylově nejčistším obytným objektem ze třicátých let dvacátého století ve čtvrti rodinných domů převážně z období mezi dvěma světovými válkami, která je urbanisticky hodnotnou částí Roudnice nad Labem. Návrh vily manželů Lewiových vypracovali bratři Jaroslav a Karel Fišerové v roce 1934 a v témže roce se do ní i novomanželé po návratu ze svatební cesty nastěhovali. Jaroslav Fišer (1904–1984) studoval v Haagu, ve Vídni a v Praze na AVU u Josefa Gočára. Karel Fišer (1905–1971) absolvoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT. Společně projektovali kromě vily v Roudnici (1934) i v pražské kolonii Baba (tzv. dům Joska v ulici Na ostrohu 48, 1932), dům pro Jiřího Trnku v Praze-Podolí a několik činžovních domů v Praze a Liberci. Od poloviny třicátých a ve čtyřicátých letech byly dle jejich návrhů stavěny budovy dvou pražských podniků Spofa (dříve Interpharma) v Modřanech a Elektra (Tesla) v Hloubětíně. Účastnili se řady soutěží a Jaroslav se také věnoval návrhům osvětlovací techniky. Po druhé světové válce společně ještě navrhli adaptaci pražské pasáže Světozor. Dům byl postaven pro rodinu syna majitele roudnické firmy Kork Lewi, Felixe Lewiho. Tato jedna ze tří roudnických korkáren dodnes stojí nedaleko vily v Havlíčkově ulici. V době Protektorátu se kvůli židovskému původu otce musela rodina vystěhovat. Po skončení války se rodina přejmenovala na Landovi; paní Landová v domě bydlela až do osmdesátých let dvacátého století, kdy ho koupili současní majitelé. V roce 1949 bylo přestavěno schodiště k hlavnímu vchodu. Vila manželů Lewiových je vynikající ukázkou stylu a úrovně bydlení československých podnikatelů meziválečného období, která se dodnes zachovala bez negativních stavebních úprav a především s řadou detailů, drobných konstrukcí (okna, dveře, radiátory, podlahy, mramorový parapet v obývacím pokoji, označení čísla popisného apod.) a částí dalšího vybavení, jež v rámci celku vytváří vysokou míru historické věrohodnosti objektu. Areál vily byl včetně vybraných kusů vnitřního mobiliáře v roce 2007 prohlášen kulturní památkou. /J. T.