Vila ústeckého restauratéra Adolfa Pietschmanna a jeho sestry Gisely zaujme na první pohled dokonale vyváženou skladbou hmot. Hlavní průčelí horizontálně člení dva balkony probíhající po celé jeho délce a zdůrazněné okenními pásy. Aby celkový efekt nebyl fádní, rozbil architekt blok domu proskleným nárožím zimní zahrady v přízemí a velkou otevřenou terasou v patře. Původně bílá fasáda ještě umocňovala čistotu forem. Vila patří k nejstylovějším ukázkám funkcionalistické architektury v Ústeckém kraji. Centrální prostor domu je situován do schodišťové haly. Nebyla jen komunikačním uzlem, ale také místem k posezení. Ozdobu místnosti tvoří originální zábradlí schodiště. Z původních interiérových prvků se dochovala ještě důvtipná vestavěná rohová vitrína, která má zároveň funkci „tajného“ vchodu do úložného prostoru pod schodištěm. V přízemí se dál nacházela kuchyň, jídelna, hudební salon, obývací pokoj a zimní zahrada. Každou z místností vybavil architekt i originálním nábytkem ve snaze dosáhnou harmonickou jednotnost půdorysu a formy, nábytku a prostoru. Dochovaly se jen vestavěné skříně, za to v četných ukázkách. I současný obyvatel vily, speciální mateřská školka, doceňuje jejich praktičnost. V první patře bývaly ložnice sourozenců, ústící na stejný balkon. Pokoj pro hosta měl přístup na obrovskou terasu. Suterénu dominuje překvapivě světlý byt domovníka. Dům má vestavěnou garáž a to včetně montážní šachty pro servis. K vile navazuje nevelká zahrada stoupající do mírného svahu. Zůstaly tu chodníky a schody vydlážděné rádoby náhodnou kamennou mozaikou. Ervín Katona tvořil především v Praze, jeho severočeské realizace nejsou širší odborné veřejnosti známé. Přitom Pietschmannovy vily si architekt velmi cenil. Prezentoval ji jako vzorový objekt ve svém katalogu z roku 1938. Katona si v Ústí získal dobré jméno, v jediné ulici stojí hned tři jeho vily. Takový průnik funkcionalismu do většinově konzervativní vilové architektury Ústecka byl naprostou výjimkou. Po poválečném odsunu Němců se vila sourozenců Pietschmannových proměnila v mateřskou školku. Stavba byla uchráněna nešetrných přestaveb. Zachovala si řadu původních prvků, včetně oken, dveří a podlahových krytin. Vnější vzhled však poznamenala výměna prosklených stěn zimní zahrady a nevzhledná konstrukce zastřešení terasy laminátovými vlnovkami. /M. K.