SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Vila Švagrovských

FOIBOS - 10. 10. 00:00
Vila Švagrovských

Dvoupodlažní vila proslulé rodiny českých vlastenců a mecenášů umění stojí vprostřed malé vesnice.

Další informace o této vile naleznete v publikaci:

Slavné vily Ústeckého kraje
Tomáš Pavlíček, Alena Sellnerová, Jolana Tothová, Martin Krsek, Veronika Bartošová, Martina Pavlíková

Publikace o staré i současné rodinné architektuře Ústeckého kraje; jeho výjimečných a slavných vilách; lidech, kteří je vybudovali, lidech, kteří v nich žili...

OBJEDNAT Vyšla: 12.2.2008
165 x 230 mm | vázaná | 170 stran
ISBN: 978-80-87073-04-9
299.00 Kč

Informace o vile

Bechlín čp. 52, Bechlín
Stavebník: Rozálie Švagrovská
Architekt: Jan Zeyer
1874 - 1875
Dvoupodlažní vila proslulé rodiny českých vlastenců a mecenášů umění stojí vprostřed malé vesnice. Mezi prostými chalupami vyniká velikostí a honosností. Půdorysná dispozice ve tvaru písmene „L“ se otevírá do ulice. Hlavnímu průčelí vévodí křídlo s lodžiemi se dvěma řadami arkád. Dům stojí v mírném svahu, vyvýšený na podezdívce. Stavba má zděné přízemí. Patro a půdní nadezdívka jsou hrázděné, s vyzdívkami z ostře pálených cihel. Fasádu zdobí dřevořezby ve formě prořezávaných desek. Hlavní vchod do domu vedl skrze honosnou lodžii. V přízemí byly pravděpodobně situovány reprezentační prostory rodiny. Do patra vede točité kamenné schodiště. I patro kromě pokojů nabízelo letní posezení na čerstvém vzduchu v prostorné lodžii otevřené arkádami do třech stran. Motivy arkád, nízký „středomořský“ sklon střechy, kazetové stropy a další prvky jednoznačně řadí stylové pojetí vily do neorenesance. Jan Zeyer (1847–1903), bratr slavného básníka Julia, patřil k předním představitelům tohoto stylu v Čechách. Provozoval společnou kancelář s Antonínem Wiehlem, otcem české neorenesance. Řadou detailů ale cituje také lidovou architekturu. Řezbářská výzdoba si hraje s rustikálními motivy, při detailním pohledu divák odhalí jako leitmotiv obrázek veverky. Ani užití hrázděné konstrukce není pro českou neorenesanci obvyklé. Architekta k tomu mohly vést dva důvody. Prvním může být zdůraznění venkovského charakteru vily, druhým fakt, že stavebník disponoval množstvím dřeva. Rodinný majetek Švagrovských totiž vzešel z obchodu s řezivem. Výběr architekta pak vůbec nebyl náhodný, Zeyer se oženil jednou z dcer rodiny stavebníka. Švagrovští patřili k první české buržoasii. Nejvíce se proslavil August, který bohatě podporoval české umělce a zval je do bechlínské vily, kde si užívali pohostinnosti a dobrosrdečnosti majitelů. Mnozí si toto místo hluboce zamilovali. K nejslavnějším a nejčastějším bechlínským hostům patřil Jan Neruda, který zde napsal své Písně kosmické. O vilu přišli potomci Švagrovských po roce 1948. Změnila se ve správní budovu JZD s malým Nerudovým muzeem. Toto období připomínají cizí prvky uvnitř stavby jako obložení stěn dřevotřískou, panelákové dveře, nevzhledné zasklení lodžie. Změnila se také přirozená barevnost fasády. Dům se vrátil v restituci původním majitelům, ti pro něj zatím marně hledali vhodné využití. /M. K.

Fotogalerie

Kde vilu najdete



Názory k vile

22.8. 06:40Nový

Zasílání upozornění na nové názory je dostupné jen zaregistrovaným uživatelům. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.
TOPlist SEO Rozcestník