Původní Kotrčův mlýn z druhé poloviny 19. století získal bytovou funkci teprve pozdějšími přestavbami. Ta nejradikálnější z let 2003-2005 zásadně proměnila kdysi užitkovou stavbu v elegantní rezidenci. Štítová stěna – předtím zčásti dřevěná – byla dozděna stejnou místní světlou žulou, z níž jsou ostatní obvodové zdi. Toto sjednocení povrchů spolu s novou střechou bez jakýchkoliv přesahů dává vyniknout jednoduchému základnímu tvaru stavby. Přísnost geometrie však zároveň vyvažuje živá textura lomového kamene a především neschematické, na štítových stěnách asymetrické rozvržení okenních otvorů. Uvnitř objektu byly vybourány všechny příčky, takže ve všech třech podlažích je vždy po jedné rozlehlé místnosti – pouze koupelny jsou oddělené. Rovněž ve vertikálním směru je zdůrazněno volné plynutí prostoru: otevřené schodiště z ohýbaného ocelového plechu se skleněnými stupni volně stoupá od společenského přízemí s kuchyňským koutem, přes obývací pokoj s centrálním krbem po intimní podkroví s ložnicí. Pocit vzdušnosti také podporují čisté bílé povrchy vnitřních stěn. Charakter interiérů je však především dán možností nádherných a proměnlivých výhledů. Stavba, která zvenku dík kamennému zdivu působí trochu jako pevnost, při pohledech zvnitřku nabízí zážitek intenzivního propojení s krajinou. Ostatně stavebník se sám podílel na dotvoření okolního terénu obnovou či novým založením tří rybníků i výsadbou zajímavě zabarvených lesních stromů a lučních bylin. Mladá architektka Lucie Kavánová zde vsadila na minimalistický výraz, který svou zdrženlivostí dává vyniknout silnému charakteru místa. /P. K.