Letní dům manželů Podrábských náleží do souboru staveb s výrazně regionalistickými rysy, které po polovině třicátých let zaujímají významný podíl v tvorbě architekta Mojmíra Kyselky. Dům projektoval v souladu s aktuálním, velmi specifickým proudem bezprostředně předválečné architektury, který lze označit jako regionalismus místa (Rostislav Švácha). Nevelká trojpodlažní stavba se zvýšeným přízemím je založena na obdélném půdorysu s pravoúhle vysunutou hmotou garáže, na níž spočívá organicky se zalamující plocha terasy. Zvýšený suterén, akcentovaný kamenným zdivem, obsahuje byt domovníka a technické zázemí. Při severovýchodním průčelí je osazen hlavní vstup do domu chráněný dřevěným arkýřem zádveří. Přes navazující předsíň se vstupovalo do ústředního společenského pokoje s krbem a jídelním koutem. Druhou část přízemí zaujímá kuchyně a menší ložnice. Podkroví vyplňuje obytný pokoj, ložnice manželů, předělená nábytkovou stěnou na dva samostatné sektory, a koupelna. V pojetí interiéru sehrála důležitou roli možnost výhledu do krajiny. Pro daný účel tak bylo nad jídelním koutem prolomeno jediné nedělené okno v domě. Stavebník Antonín Podrábský patřil k brněnské technické inteligenci. Po odchodu ze Zbrojovky Brno založil vlastní patentovou kancelář sídlící v domě firmy Tusculum, u níž působila jeho žena Marie jako bytová architektka. Ještě před dokončením domu jej v roce 1940 zatklo gestapo a krátce nato zahynul v koncentračním táboře. Válečné události přiměly Marii Podrábskou, aby se s dětmi usadila v Křižanově a stavbu, původně zamýšlenou pro krátkodobý pobyt, tak začala rodina užívat celoročně.   /E. Š.