Pro stavbu rodinné vily si Gustav Jarošek, zabývající se výrobou a prodejem pletací příze, zvolil pozemek položený ve značně příkrém svahu v bezprostřední blízkosti továrny. Základní objemové řešení třípodlažního objektu navrženého architektem Ludvíkem Hilgertem udává příčně položený hranol rozvedený po obvodu harmonickou soustavou rizalitů, arkýřů, schodišť a teras. Plochu hlavního průčelí, obráceného na jih, plasticky oživuje výrazná hmota arkýře, na němž spočívá balkon ložnicového patra a který od západu doplňuje dynamická křivka terasy, propojené se zahradou elegantní spirálou schodiště. Stavbu korunuje rozlehlá střešní terasa, lemovaná subtilním trubkovým zábradlím, z části zastíněná velmi efektním motivem markýzy. Polozapuštěný suterén, obložený travertinem, obsahuje byt domovníka, pokoj pro služebnou, garáž a hospodářské zázemí. Do hlavního obytného podlaží se vstupuje od východu po předsunutém zaobleném schodišti, vyzděném z kontrastních neomítaných kamenných kvádrů. Na předsíň, prosvětlenou luxferovou stěnou z kruhových tvárnic, navazuje patrová hala s galerií, která tvoří ústřední komunikační bod domu. Přilehlé společenské místnosti orientované do zahrady - obývací pokoj, reprezentativní prostor jídelny a zimní zahradu - architekt opticky propojil v jednotný prostorový útvar za pomoci průhledných skleněných stěn. Z těchto pokojů se volně prochází do pánské pracovny, kterou lze oddělit zasouvacími prosklenými dveřmi. Při výběru honosného vnitřního vybavení společenských prostor přízemí i soukromých pokojů členů rodiny situovaných v patře uplatnil Hilgert svůj talent citlivého návrháře interiérů a dokonalý smysl pro detail. Vytvořil tak jeden z prvořadých příkladů vilové funkcionalistické architektury na Vysočině.  /E. Š.