Krátké trvání kubistické architektury po sobě zanechalo jen relativně málo památek – a dvě z nejvýznamnějších od Pavla Janáka stojí právě v Pelhřimově. Vedle takzvaného Fárova domu je to vila okresního hejtmana, c. k. místodržitelského rady Drechsela a jeho choti na tehdy nové ulici za hranou historického města. V té době měl Janák již jasně zformulovaný program architektury, který oproti věcnosti tehdejší moderny prosazoval architekturu vyjadřující dynamické síly a ovládnutí hmoty duchem, jenž „mění hmotu ve smyslu zdramatizování především za pomocí elementu třetího, šikmé plochy“.  Krystalinické tvary tak měly být protikladem statických pravoúhlých hranolů. V Drechselově domě se tato kubistická koncepce projevuje mnoha prvky vnějšího vzhledu, i když nepoznamenává samotný půdorys stavby: v lomeném obryse štítů, ve stupňovitě ustupujících okenních otvorech a především ve sloupech podepírajících střechu zápraží, jejichž ozvěnou jsou i sloupky oplocení předzahrádky. Právě šikmé plošky na těchto sloupech nejvíce připomínají krystaly minerálů, v nichž Janák poněkud mysticky spatřuje síly překonávající zemskou tíži a tedy i symbol svobodného uměleckého ducha. Živost exteriéru podtrhuje i sytá okrová barva, místy se žlutými kontrastními plochami, která dokládá Janákův trvalý zájem o barevnost fasád. Oproti originálnímu vnějšímu vzhledu je vnitřní upořádání domu poměrně konvenční, i když jistě poskytovalo pohodlné bydlení. Dnešní využívání domu neodpovídá jeho kulturnímu významu. Nepochybně by zde našla ideální umístění expozice věnovaná ojedinělému působení Pavla Janáka v Pelhřimově.  /P. K.