Stavebníkem a zároveň projektantem historizující vily Jiří Poděbradský byla druhá významná osobnost chotěbořského stavitelství přelomu 19. a 20. století, František Liška. Jeho nárožní vila je jednopatrovou stavbou s poměrně členitým půdorysem a nestejnou výškou krovů. Tato nepravidelnost a zdánlivá disharmonie reflektovala jeden z módních požadavků po „přirozeně“ rostlém vzhledu rázovitého rodinného sídla, který přidával vilám pozdního historismu na jejich malebném výrazu. Základní hmotu objektu vytváří lehce převýšená východní část domu s polovalbovou střechou, ke které jsou od západu připojena dvě nižší křídla se štíty do ulic Tyršovy a Legií, svírající mezi sebou nízký dvoupodlažní přístavek vstupní místnosti v přízemí a zimní zahrady v patře. Vklíněná přístavba s širokými dělenými okny má polygonálně zkosené nároží. Polygonální je také schodišťový rizalit se zahradním vchodem, přidružený k jižní straně fasády a zakončený polovalbou, předsunutou na trámových konzolách. Nepřehlédnutelným vertikálním prvkem západního průčelí je věžička s cibulkou přilbovitého tvaru. Severní zděný štít do ulice Tyršovy představuje nejhonosnější část vily. Jeho vůbec nejhodnotnější součástí se stala freska českého krále Jiřího z Poděbrad na koni, provedená podle dodané akvarelové předlohy malíře Mikoláše Alše. Zbývající neorenesanční fasády jsou řešeny poměrně střídmě. Celé přízemí vily zdobí souvislá pásová rustika, první patro má hladkou omítku, doplněnou pouze jednoduchými profilovanými šambránami, nadokenními a podokenními římsami. Interiéry vily zůstaly téměř beze změn, obě podlaží jsou identická. Roku 1906 koupil vilu od stavitele majitel lakýrnické firmy Jan Holub, jehož potomci objekt vlastní dodnes.  /J. Sl.