Vila továrníka židovského původu byla vystavěna na konci obce v těsné blízkosti železniční tratě Kostelec – Telč. Navrhl ji Otto Eisler, jenž náležel po Ernstu Wiesnerovi k nejvýznamnějším židovským architektům v Brně, kteří se zasloužili o vznik výjimečného fenoménu židovské architektury. Otto byl společníkem svých bratrů Artura, Huga a Mořice, kteří vlastnili v Brně stavební a dřevařské podniky. Jejich úspěšnost dokládala například skutečnost, že jim bylo svěřeno provedení stavebních prací na vile Tugendhat. Styl Otto Eislera lze označit za racionální purismus, projevující se jednoduchým členěním hmot, hladkými fasádami s pravidelným rastrem typových oken v mělkém ostění a oblíbeným motivem trubkového zábradlí ve funkci graficky členícího prvku. Lomový kámen na sokl, valbovou střechu a následně neomítanou cihlu zvolil architekt v Hodicích nepochybně s ohledem na místní prostředí. Od počátku své tvůrčí kariéry se Eisler kromě navrhování staveb věnoval projektování zahrad. Svědčí o tom i srubový zahradní domek u hodické vily. Na přání stavebníka byla vila ještě před začátkem války rozšířena o hranolový přístavek z režného cihlového zdiva. Münchovi začínali v Hodicích s textilní továrnou, v níž se vyráběly fezy a později i sukna. Po požáru továrny a úplném zastavení výroby v roce 1926 se spojili s Janem Satrapou ze Studené a Vergiliem Jobem z rakouského Himbergu a založili firmu Akciová továrna na salám a poživatiny, a. s. Hodice. Provoz byl zahájen již v roce 1927 výrobou zejména trvanlivých salámů, která pokračovala i po znárodnění podniku v roce 1948 a trvá dodnes. Vila se stala majetkem obce, která zde zřídila mateřskou školu.  /P. Z.