Cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka pro sebe objevili Zlín při dokončování cestopisného filmu v ateliérech na Kudlově v roce 1951, po návratu ze své první cesty. Prorůstání krajiny městem, moderní otevřený charakter zlínské zástavby a stopy baťovského „amerického“ životního stylu je zaujaly natolik, že se rozhodli ve Zlíně usadit. Ve stejné době se pro opačný přesun – ze Zlína do Prahy – rozhodl režisér Elmar Klos. Funkcionalistickou vilu, kterou nechal začátkem třicátých let postavit jeho nevlastní otec, vládní rada Josef Januštík, první hejtman tehdy nově vzniklého Zlínského okresu, odkoupil Miroslav Zikmund zejména kvůli vzrostlé zahradě. V prostředí kudlovských ateliérů poznali oba cestovatelé také svého budoucího architekta Zdeňka Plesníka (1914–2003). Ten k přestavbě bývalé Januštíkovy vily pro M. Zikmunda přistupoval s respektem a zároveň i s jistou dávkou smělosti. Jeho zásahy směřovaly především k přímému propojení hlavního obytného prostoru se zahradou. Na západní straně domu byla nasypána terasa na opěrné zdi a dům byl tímto směrem rozšířen o jídelní kout a část kuchyně v rafinované hmotové gradaci. Zvětšen byl i dominantní rohový arkýř v jihozápadním nároží domu a stal se tak těžištěm architektonické kompozice. Smyslem změn bylo kromě splnění vysoce praktických provozních a dispozičních požadavků Miroslava Zikmunda i něco jiného – proměna ducha domu, jeho celková transformace založená na hluboké úvaze o struktuře a funkci. Na řadě dochovaných skic můžeme sledovat snahu architekta o nalezení vztahu vnitřku a vnějšku, vztahů uvnitř domu a vlastní stylové polohy nového celku, včetně interiérového vybavení. Miroslav Zikmund se spolu se svou ženou, operní pěvkyní Evou Maškovou, do vily nastěhoval v roce 1954 a zanedlouho se jim narodil syn Miroslav. Od roku 1972, kdy se rozvedl, obývá dům sám. Vila je ve velmi dobrém stavu. K průběžné údržbě přibyla v minulých letech i odborná restaurátorská péče. Vila je evidována ve státním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50697/7-8928.  /PV