Narodil se 5. června 1893 v Praze. Studoval reálku v Praze a Plzni a odbor architektury na českém vysokém učení technickém v Praze u profesorů Kouly, Balšánka, Fanty a Kříženeckého. Studium ukončil se zvláštním vyznamenáním. Po absolvování techniky v roce 1918 vstoupil jako sochař a malíř do Spolku výtvarných umělců Mánes. Vystavoval v Mánesu, Verraikonu, s Tvrdošijnými, na Výstavě drobného umění, Výstavě dekorativního umíní v Paříži a. j. Věnoval se také teoreticky i prak¬ticky divadlu, navrhl scénické výpravy pro Národní a Stavovské divadlo v Praze (Matěj Poctivý, Husité), režíroval a scénoval Dvořákovu Oresteu. Pracoval na vybudování moderního lidového divadla. Začal spolupracovat s družstvem Artěl, kde navrhoval užitkové předměty a nábytek. Později věnoval se úplně architektuře.

V letech 1923 - 1927projektoval několik staveb v Mladé Boleslavi a Kosmonosech. Patří mezi ně např. Úřednická vila I. a II. v Kosmonosech, v Mladé Boleslavi Zemská průmyslová škola, přestavba a přístavba okresní nemocenské pojišťovny, obytné domy vojenských gážistů, Masarykův dům sociální péče, obchodní dům Pavla Gellnera či přestavba grandhotelu Věnec.

Z dalších předválečných staveb vzpomeňme most přes Vltavu v Kralupech nad Vltavou (ve spolupráci s Jarolímem Farským), Okresní dům a muzeum v Benátkách nad Jizerou, nebo stavby v Brně: vlastní rodinný dům, vilu v kolonii Nový dům, Patočkovu vilu a další.

Od roku 1926 přednášel na VUT v Brně, kam se v roce 1928 i s rodinou přestěhoval a v roce 1930 byl jmenován řádným profesorem. Pro své levicové veřejné přednášky byl v roce 1935 poslán do trvalé výslužby, přednášet mu bylo znovu povoleno v roce 1937. V roce 1939 byl znovu suspendován pro svou komunistickou orientaci a 1. září byl zatčen gestapem. Byl vězněn na Špilberku, v koncentračních táborech v Dachau a Buchenwald. V roce 1940 byl v rámci akce Červeného kříže propuštěn pro svůj špatný zdravotní stav a zbytek války žil pod policejním dohledem. Věnoval se malbě, kresbě a pokračoval v teoretické práci na bytovém problému.

Po osvobození se pustil do intenzivní politické i architektonické činnosti. V letech 1947 – 1948 projektoval nájemní domy v Kounicově ulici v Brně (ve spolupráci s arch. Vilémem Kubou a Josefem Poláškem) Poslední Krohovou funkcionalistickou stavbou byl kulturní dům ve Mnichu u Kamenice nad Lipou z let 1948 – 1950.

V roce 1948 byl jmenován rektorem Vysoké školy technické v Brně. Jeho ateliér zpracovával projekty bytové výstavby i propagandistické instalace výstav a politických akcí (Slovanská zemědělská výstava v Praze, Úprava Průmyslového paláce pro IX. Sjezd KSČ 1949, Smuteční výzdoba Pražského hradu k úmrtí prezidenta Gottwalda, 1. celostátní spartakiáda v Praze 1955 a další. Ateliér byl rozpuštěn v roce 1956. Za svoji činnost po roce 1948 získal řadu státních a uměleckých ocenění. Zemřel v roce 1974 v Praze.

Zdroj: Wikipedie, Internetové muzeum architektury (archiweb), Slavné brněnské vily

Z Krohovy tvorby na našem webu:
Krohův rodinný dům
Patočkova vila
Krohův rodinný dům