Informace o vile

Údolní 133, Chýnov

Stavebník: František Bílek

Architekt: František Bílek

Sloh: moderna - secese

1898 - 0

Vilový ateliér, zvaný „chaloupka“, si na zahradě statku svých rodičů v roce 1898 postavil sochař František Bílek. V sochařství rané české moderny patřil Bílek k nejdůležitějším zástupcům symbolistického proudu, jehož ikonografii obohatil velmi osobně pojatými biblickými a křesťanskými náměty. Také umělcův první výkon na poli architektury, chýnovská „chaloupka“, měl lidem sdělovat něco hlubšího než jen výpověď o své formě a účelu. Za návod k pochopení autorovy symbolistické mluvy slouží různé nápisy, znaky a figurální reliéfy na všech stranách domu. Styl Bílkovy vily prozrazuje silné vlivy soudobé anglické architektury a lze ho proto pokládat za jeden z prvních průniků architektonické moderny či secese na českou půdu. Debatám Angličanů Johna Ruskina nebo Williama Morrise o posvátnosti poctivé řemeslnické práce odpovídá nezcela pravdivá legenda, že Bílek si svůj chýnovský dům nejenom navrhl, nýbrž i vlastníma rukama vybudoval. Z příkladů ostrovní architektury vyvěrala také Bílkova úcta k přírodním materiálům, k neomítaným cihlám stěn a k dřevu. A rovněž potetování domu reliéfními obrazci a nápisy se shoduje s doporučeními Angličanů, aby právě takto vyjadřoval stavebník domu své různé osobní „choutky“ a zvláštnůstky své povahy. Anglickým předlohám se však nejvíce přiblížil interiér vily, a to zejména vysoký prostor sochařova ateliéru, řešeného jako anglická schodišťová hala s úzkým ochozem na úrovni prvního patra. Ateliér fungoval nejen jako sochařovo pracoviště, ale i jako útulek kroužku umělců a intelektuálů, kteří v něm debatovali o morálce a o obrodě křesťanského umění. Od dvou předních osobností české katolické moderny, básníků a esejistů Karla Dostála-Lutinova a Sigismunda Boušky, pocházejí nejstarší popisy Bílkova domu a výklady jeho symboliky v časopisu Nový život z roku 1899.

více v Architoulkách Přemysla Veverky