SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Architoulky Přemysla Veverky: Dvacáté třetí

Přemysl Veverka - 15. 5. 22:00
Architoulky Přemysla Veverky: Dvacáté třetí

Rovněž vycházky související s architektem a pedagogem Janem Kotěrou tvoří součást Roku Jana Kotěry, který vyhlásila agentura Foibos, a tak se vydejme na nedlouhou toulku, během níž budeme sledovat kotěrovské stopy, a nejen je. Začínáme na pražském Josefově, v Břehové ulici, před vilou, jejímž autorem je architekt Antonín Engel.

Dříve než se o stavbě a jejím tvůrci zmíníme, opět si uvědomíme, že se nacházíme na místě, k němuž se vztahují významné tvůrčí, kulturněhistorické, podnikatelské i úřední zápasy. Ovšemže máme na mysli asanaci a přestavbu Josefova (dříve Židovského města) a části Starého Města, uskutečněnou v letech 1893 až 1917. Málokdo pochyboval, že neudržitelné hygienické a bytové podmínky v této lokalitě se středověkou uliční sítí je třeba zlikvidovat. Ale rovněž málokdo předpokládal, že se situace zmocní stavební podnikatelé, kteří pod záminkou, že všechno staré je odsouzeno k zániku, prosazovali svůj zájem – bourat a stavět výnosné činžáky. Nedostatek ohledu k historii místa a mnoha památkám vyvolal v české kulturní veřejnosti rozhořčený odpor, který jsme připomněli v minulém toulání s Klubem Za starou Prahu. Naštěstí pražská radnice nedisponovala takovými prostředky, aby pod heslem modernizace padla ještě větší část Starého Města, než se kolem roku 1900 stalo.

Vila v Břehové ulici

Avšak vila v Břehové ulici, která pochází z let 1913 až 1915, se výrazně zapsala do osudu asanovaného pásma. Architekt Antonín Engel (1879–1958) ji vytvořil ve stylu wagnerovské moderny. Byl absolventem německé techniky v Praze u profesora Josefa Zítka, žákem Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění, od roku 1922 profesorem a posléze rektorem ČVUT v Praze. Dvoupodlažní dům v Břehové ulici je zasazený do nároží Starého židovského hřbitova a v ulici 17. listopadu navazuje na dekorativní hřbitovní zeď. Vila upoutá arkýřem nad hlavním vstupem, rovněž mohutným arkýřem na zadním průčelí, jakož i stanovou střechou s mansardovými okny.

Ujdeme jenom pár kroků, dostaneme se náměstí Curieových a tady budova právnické fakulty neodvratně připomene právě Jana Kotěru. Architekt vypracoval první návrh na zamýšlenou univerzitní budovu v roce 1907 a od té doby se projektu neustále věnoval, vymýšlel nové varianty a nová řešení. Práci však ztěžovaly a brzdily mnohé ústrky a nepochopení, které umělcovu činnost provázely. Také zdraví začalo vůdčí osobnosti moderny vypovídat službu. Kotěrova největší příležitost z  oněch mála, které v oblasti veřejných budov dostal, zůstala projekčně nedokončená jak zvenku, tak zevnitř. Situaci už nemohl zachránit ani architekt Ladislav Machoň, který se práce v závěrečné fázi ujal. Jan Kotěra zemřel roku 1923 a téhož roku se právnická fakulta začala stavět.

Kotěrův návrh projektu Právnické fakulty UK

Ale pojďme dál, a pokud budeme přecházet Čechův most, secesní dílo Jana Kouly (1855–1919), připomeňme si další tvůrčí sen, opět trvající zhruba dvacet roků, ale tentokrát nerealizovaný. Máme na mysli snahu Jana Kouly a dalších architektů propojit Staré Město s Letnou, a to v ose Pařížské ulice. Tunel vznikl mnohem později až v ose ulice Revoluční.

Naše procházka pokračuje za mostem po nábřeží Edvarda Beneše, míjíme Úřad vlády ČR a dostaneme se na Klárov, na nejrušnější malostranskou dopravní křižovatku, nesoucí jméno podle Aloise Klára, jazykovědce a filantropa, který tady nechal roku 1807 postavit Klárův ústav slepců. A pak vzhůru serpentinou Chotkovy ulice (původně Chotkovy silnice), vybudované v letech 1831 až 1832 z podnětu nejvyššího zemského purkrabího hraběte Karla Chotka. Na jejím vrcholu se zastavíme u vily sochaře Františka Bílka, ale naše kroky pokračují do blízké Gogolovy ulice, ke Kramářově vile.

Kramářova vila na pražských Hradčanech

A jsme opět u jména Jan Kotěra. Když v prvních letech dvacátého století projektoval vilu manželů Kramářových na Krymu, paní Naděžda Nikolajevna Kramářová zasahovala do návrhu tak razantně, že se se stavebníky nepohodl. A když pak Karel Kramář, poslanec říšské rady a českého zemského sněmu a pozdější první předseda československé vlády, budoval roku 1911 svou vilu na Mariánských hradbách (stavba dokončena 1914), prohlásil, že „za žádnou cenu nechce na baště učinit pokus s modernou“. Třebaže aféra část odborné veřejnosti pobouřila, pravdou zůstává, že si doktor Kramář vybral za tvůrce rodinného sídla Bedřicha Ohmanna (1858–1927). Tento rakouský architekt byl v letech 1889 až 1898 profesorem dekorativní architektury na pražské Uměleckoprůmyslové škole a právě Jan Kotěra nastoupil na jeho místo. Ohmann projektoval kromě jiného první pražské secesní objekty – zaniklou kavárnu Corso na Příkopě (1898 až 1899) a hotel Central v Hybernské ulici (1898 až 1901).

Karel Kramář

Karel Kramář si pro svou vilu vybral impozantní místo nad Vltavou, na jedné z nezastavěných hradčanských bašt, takže volně stojící jednopatrová novobarokní budova se secesními prvky vytváří při dálkových pohledech výrazný kontrapunkt ve vztahu k Pražskému hradu, dokonce jeho jistou konkurenci. Mimořádnou péči věnovali tvůrci interiérům, které postihovaly jak Kramářův obdiv k carskému Rusku, tak vkus jeho ruské manželky Naděždy Nikolajevny. Koncem devadesátých let dvacátého století se vila stala rezidencí českých premiérů.

Titulní fotografie Architoulek – pohled na Prahu z balkonu Kramářovy vily – nejen vyvolává jedinečný výtvarný zážitek, ale zároveň připomíná, že se velkolepost a krása metropole rodila jak z úspěšných tvůrčích činů, tak i z nevydařených zápasů a nenaplněných snů – a že je tedy dílem svrchovaně lidským.

Interiér Kramářovy vily

Názory ke článku

Ke článku nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosím všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkuji mnohokrát. Vaše SlavneVily.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1.7
(hodnotilo 3 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník