SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Slavná vila kraje stojí také v Rousínově

Vyškovský deník - Václav Sedlmajer - 1. 3. 05:25
Slavná vila kraje stojí také v Rousínově

Rousínov - V závěru uplynulého roku uspořádalo Muzeum města Brna v brněnském Domě umění poslední výstavu před rekonstrukcí výstavních prostor s názvem Slavné vily Jihomoravského kraje a v edici Slavné vily vydalo stejnojmennou publikaci. Před tím knižně vyšly Slavné pražské vily, Slavné brněnské vily a Slavné olomoucké vily. Zásadou této edice je, že pozornost je soustředěna na padesát nejvýznamnějších staveb z příslušné oblasti.

Mezi vilami Jihomoravského kraje, a to současně například se slavnou vilou Tugendhat v Brně – Černých Polích a Jurkovičovou vilou v Brně – Žabovřeskách, je prezentován Sedlmajerův obchodní a obytný dům v Rousínově na Sušilově náměstí z roku 1939 od architektů Václava Hilského a Rudolfa Jasenského. Z vyškovského okresu byla do publikace zařazena také bývalá cukrovarská Redlichova vila ve Slavkově u Brna a vila Přikrylových ve Vyškově poblíž vlakového nádraží.

Až do roku 1864 sahá historie nábytkářské výroby v Rousínově, která později přerostla v průmyslovou produkci. Tehdy tam založil Ambrož Sedlmajer (1839-1916) nejstarší stolařskou živnost. I když počátky tamější produkce nábytku se spojují se stolařskou živností Jana Osolsobě, založenou v roce 1866, patří zcela jistě obě tato jména k základním kamenům rousínovských nábytkářských závodů, proslulých v celém někdejším Československu.

V roce 1883 koupil Ambrož Sedlmajer přízemní měšťanský dům číslo popisné 19 na nynějším Sušilově náměstí a provozoval v něm stolařskou živnost. Jeho mladší syn Eduard se vyučil také stolařem a zavedený nábytkářský podnik s příslušnými nemovitostmi, výrobními dílnami a sklady převzal i s manželkou Štěpánkou ještě za otcova života v roce 1909. Po první světové válce se v Rousínově rozběhla sériová výroba nábytku a tamější továrny měly své vlastní obchody ve všech větších městech republiky, přes Brno a Prahu až po Bratislavu a Košice. Díky úspěchům na Pražských vzorkových veletrzích a zejména na Výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928 se pak přímo v Rousínově konaly každoročně výstavní trhy nábytku.

Příkladem propojení prezentace vlastního výrobního závodu a obchodu s moderním bydlením rodiny jeho majitele je obchodní a obytný dům, jehož stavebníkem byl již zmíněný Eduard Sedlmajer (1877-1948). Jednopatrová stavba s dvoutraktovým uličním křídlem a dvorním jednotraktem v levé části parcely vznikla na místě starého měšťanského domu číslo popisné 19.

V přízemí byla prostorná vzorkovna a obchod s velkými výkladci. V pravé části dispozice byl průjezd s hlavním vstupem z náměstí a příjezdem ze dvora. Z průjezdu i z obchodu byl přístup do předsíně, na kterou navazovala kancelář a hala s dřevěným schodištěm do obytného patra, kde byl čtyřpokojový byt s halou, kuchyní a pokojíkem pro služku. Největší obytný pokoj v levé části dispozice měl lodžii se zimní zahradou. Přísně geometricky i hmotově koncipované průčelí bylo obloženo keramickými obkladačkami v hnědé a temné bílé barvě a na atice byl firemní nápis: Nábytek Eduard Sedlmajer.

Stavbu navrhli v roce 1939 architekti Václav Hilský (1909-2001) a Rudolf Jasenský (1905-1945), oba v Praze působící rodáci z Valašska. Její realizace včetně demolice staršího domu proběhla za šest měsíců pod vedením stavitele Josefa Reicha z nedalekého Rousínovce (od vydání stavebního povolení 12.6. 1939 do kolaudace 21.12. 1939). Oproti návrhu bylo mírně korigováno členění okenních výplní a výkladců v průčelí a nosný pilíř čtvercového průřezu v prostoru komerčního přízemí byl proveden jako válcový. Keramický obklad průčelí byl nejen v přízemí, ale i v patře. V roce 1944 stavebníci dům ještě rozšířili o další jednopatrovou stolařskou dílnu, vybudovanou ve dvorní části parcely. Objekt navázal na sousední Sokolovnu s kinem, která vznikla v roce 1930 na místě starého pivovaru podle projektu architektů Josefa Škeříka z Prahy a jeho spolužáka Oldřicha Osolsobě, rousínovského rodáka. Po požáru v roce 1985 byla zbořena a na jejím místě vznikla v roce 2002 prodejna potravin. Světelný nápis Kino na objektu Sokolovny obě stavby opticky odděloval. Škeřík i Osolsobě byli zároveň autory domova důchodců (1930) a odborné pokračovací školy dřevařské (1931), později odborného učiliště UP závodů Rousínov. Architekt Jasenský udržoval s Eduardem Sedlmajerem ml. (1914-1977) i s Oldřichem Osolsobě přátelské kontakty a počátkem čtyřicátých let dokonce zahájil práce na regulačním plánu Rousínova, které přerušila jeho tragická smrt 3. května 1945 v Terezíně.

Tento úkol pak převzal Václav Hilský, který se však pro neshody s předsedou regulační komise Milošem Reichem již v roce 1946 veškerých prací vzdal. Úkolu se ujal architekt a rousínovský rodák Jaromír Ambrož. Miloš Reich se také zasloužil o ukončení provozu sousední Sokolovny, chlouby rousínovských sokolů.

Po Únoru 1948 bylo šest rousínovských stolařských závodů a živností nad padesát zaměstnanců znárodněno a vznikl kombinát, který byl začleněn do Spojených UP závodů Brno. V roce 1953 byl založen samostatný podnik UP závody Rousínov. Sedlmajerův dům se hned po roce 1948 stal majetkem UP závodů. V patře zůstal byt původních majitelů, kteří platili UP závodům nájem, a po roce 1979 zde vzniklo výpočetní středisko UP závodů. V přízemí měl kancelář ředitel závodu Rousínov a později tam byla podniková průzkumová prodejna. Po roce 1989 objekt restituovali potomci stavebníka.

V roce 1994 jej zakoupila společnost Mountfield a.s., která zde provozuje svou prodejnu a servis. V témže roce byly provedeny stavební úpravy, jež měly za následek zničení okna a balkonu se zimní zahradou v patře. Navzdory tomu se někdejší Sedlmajerův obytný dům s výrobním a obchodním provozem řadí svou vytříbenou proporční i materiálovou kompozicí a komorním měřítkem v rámci dané řadové zástavby k vynikajícím ukázkám pozdně funkcionalistické architektury. Patří rovněž k ojedinělým moravským realizacím levicově orientovaných architektů Hilského a Jasenského, kteří se zabývali především otázkami sociálního bydlení a návrhy „domů s nejmenšími byty“.

Od stejných architektů pochází také bývalá Dvořákova vila v Rousínově v ulici Čsl. armády 42/270, postavená v letech 1941-1942 a udržovaná v původním stavu. Stavební práce začaly v březnu 1941 těsně před vydáním vládního nařízení o zákazu novostaveb v Protektorátu. Tyto a ostatní stavby tak vystoupily z letitého zapomenutí a jejich poznání obohatí kulturní historii dotyčného místa i celého kraje.

Názory ke článku

Ke článku nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosím všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkuji mnohokrát. Vaše SlavneVily.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1
(hodnotilo 1 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník