Nejen lidé mohou být zvučných jmen. Ale i domy a vily, jimž zvučná jména propůjčili ti, kteří v nich žili nebo je postavili. Snímky padesáti slavných jihočeských staveb nyní putují po kraji a do konce prázdnin se usadí také v obřadní síni plánské radnice.

Výstavu Slavné vily jižních Čech zahájil starosta Jiří Šimánek. A to i přesto, že nebyl přítomen. „I já musím někdy dobít baterky, jsem právě na dovolené a od Plané mě dělí tři tisíce kilometrů. Díky moderní technice je ale mohu překonat a všechny vás srdečně přivítat na vernisáži,“ linulo se z mobilního telefonu, který vedoucí plánského odboru kultury František Doubek přidržoval před mikrofonem. Pak technika selhala a spojení bylo na chvilku přerušeno. Krátce na to ale starosta svůj uvítací proslov přes mobilní telefon dokončil.

Jednu z patnácti výstav celého projektu Slavné vily Čech, Moravy a Slezska představil sám jeho autor Oldřich Janota. „Všech patnáct expozic putuje po výstavních síních. Ani Planá nad Lužnicí není prvním městem, kde si budou moci návštěvníci slavné vily jižních Čech prohlédnout. Výstavu už jsme otevírali v Táboře, v Českých Budějovicích či v Písku.“

Součástí výstavy byl také křest stejnojmenné publikace. Ta je v současnosti mimo jiné v prodeji také v Plané na městském úřadě. „Tato kniha není jen o samotných stavbách ale i o architektech a stavebnících. A je také o historii kraje, ze kterého vzešly. Jedním z cílů je, aby se mezi veřejnost dostaly hodnoty, které nám tady předešlé generace zachovaly,“ představil knihu Oldřich Janota.

Patnácti publikacemi a expozicemi to ale nekončí. Na podzim se chystá souhrnná výstava celého projektu. Od 19. října do 29. listopadu bude k vidění v Národní technické knihovně v Praze v Dejvicích.

Planou nad Lužnicí reprezentují na expozici i v knize tři význačné vily. Letní vila Karla Lamače, která v roce 1956 lehla popelem, vila architekta Antonína Belady a vila z pera architekta Vlada Miluniče, která patří Blance Hnojnové. Ta se také stala patronkou plánské výstavy.

„Když jsem se dozvěděla, že se vernisáž uskuteční 9. července, nejdříve jsem se zarazila. Je to datum, kdy jsem před padesáti lety po svatbě vstoupila poprvé do Plané nad Lužnicí. Je to datum, kdy můj muž František Hnojna v roce 1974 dokončil vysokou školu a odpromoval a před čtyřmi lety v prosinci, také devátého, zemřel. Držím se ale slov, kterých se držel i on. Že ve svých dětech a přátelích žijete dál,“ pronesla v úvodu slavnostního otevření výstavy Blanka Hnojnová.

Za další slavné stavby Táborska, které v knize ještě figurují, můžeme jmenovat například vilu Edvarda a Hany Benešových v Sezimově Ústí, Bílkovu vilu v Chýnově, vilu Maria v Příběnické ulici v Táboře či bechyňskou vilu Vendelína Máchy od architekta Jana Kotěry. Výstava v Plané nad Lužnicí potrvá do konce srpna, poté poputuje o dům dál. Tentokrát se na ni mohou těšit v Bechyni.