Dnešní Karlovarský kraj je z hlediska historické geografie mladým útvarem. Znovu byl vytvořen jako vyšší územně samosprávný celek v roce 2000 s centrem v Karlových Varech. Severozápad Čech má výrazný specifický prvek, jímž je lázeňství. Vyvěrá zde velké množství léčivých minerálních pramenů, což nemá ve světě obdoby a dalo tím způsobem regionu nezaměnitelný charakter lázeňských měst a městeček.

Trojice měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně zároveň představují jedny z nejvýznamnějších příkladů světově proslulých lázeňských měst v rámci celé Evropy. Svět západočeských lázní je ale nejen svébytným světem kolonád a pavilónků nad prameny, ale také vznosných a poetických vil.Kromě zdrojů balneologických a balneotechnických informací čerpaly lázně v západních Čechách i vzory architektury z předních lázeňských center Evropy. Objekty vilového charakteru sloužící jako penziony pro ubytování lázeňských hostů jsou zde tedy velmi časné.

Zdejší vilovou architekturu zastoupenou v četných variacích a různorodých stylových formách představuje nová publikace Slavné vily Karlovarského kraje. Nejpříznačnějšími stavebními styly pro lázeňská města jsou neoklasicismus a historismus. Charakter zdejší zástavby prezentuje nejucelenější a nejčistší ukázky této architektury v českých zemích. Návrat k antickým formám byl prostředkem návratu do ztraceného ideálního světa.

Romanticky vnímaná krajina sem přivedla rovněž projevy návratu k historizujícím slohů. Proto se zde v takové míře setkáváme s příklady antikizujících vil se vznosným sloupovím palladiánských portiků, italizujících vil s asymetricky připojenými věžemi či hrdě se vzpínajících vil s romantickým hrázděním.

Stavebníky velkého množství vil byly nejprve představitelé místní společenské elity, bohatí měšťané a podnikatelé, později známé osobnosti, hoteliéři, proslulí lékaři ale i samotní stavitelé. Zdejší prostředí vždy tíhlo k císařské Vídni a k sousedním německým krajům. Nemůže tedy překvapit, že svá díla zde zanechali význační vídeňští tvůrci, jako byli například Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, nebo Arnold Heymann, místní rodáci navrátivší se ze svého vídeňského působení jako Josef Schaffer či Alfréd Bayer, architekti z Mnichova, Drážďan, Lipska či Plavna, Heinrich Scherrer ze Švýcarska, ale také řada dalších, dnes neprávem zapomenutých místních kultivovaných projektantů a stavitelů, jako byl žák Otto Wagnera, Karl Ernstberger, nebo Rudolf Wels, žák Adolfa Loose.

Na počátku 20. století se zde s oblibou uplatňoval Heimatstil, který dotváří nezaměnitelný kolorit celého severozápadu Čech., od Aše až po Liberec. Hodnotné stavby, reprezentující vysokou úroveň vilové architektury od druhé poloviny 19. století až po dnešní dobu, nalezneme také v řadě dalších měst, mezi jinými v Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Kraslicích, Sokolově, Chebu, Aši. I v malé obci Velká Hleďsebe lze najít mimořádně zajímavou vilu. Vily jako historické dokumenty své doby vyprávějí zároveň své příběhy, někdy radostné a někdy neveselé. Stačí se jen zastavit a naslouchat.

koupit knihu